Sciencemag.cz
Doporučujeme
V souvislosti s kompletní rekonstrukcí ulice Husova ve Slaném provádí v měsících červenci a srpnu Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. záchranný archeologický výzkum, který se soustředí především do míst, kde v minulosti stávala tzv. Lounská brána. Terénní výzkum zachytil kromě základového zdiva samotné věže Lounské brány i několik dalších kamenných konstrukcí souvisejících s tímto článkem městské fortifikace.
Lounská brána byla nedílnou součástí středověkého městského opevnění a pravděpodobně byla spolu s dalšími slánskými branami (Pražská, Velvarská) vystavěna bezprostředně po založení města (obr. 2). Po dobytí Slaného husity v roce 1425 byla brána stejně jako ostatní části obranného systému pobořena a v letech 1460 – 72 prošla, stejně jako celý systém městského opevnění, významnou přestavbou. Roku 1565 bylo rozhodnuto Lounskou bránu dále zkvalitnit, věž byla zvýšena a osazena jehlancovým krovem s cimbuřím a s věžičkami v rozích. V neklidných časech Třicetileté války byla brána při požáru 1634 spolu s dalšími 196 městskými domy znovu poničena a dalším významným zásahem byl velký požár, který postihl město Slaný v roce 1795. V roce 1835 byla Lounská brána zbořena, neboť tehdejší společnost považovala oproštění měst od „tísnivého fortifikačního pásma“ za symbol nového, svobodnějšího života a jednala pod vlivem teorií o nutném sanitárním a estetickém zvelebení zanedbávaných měst.
Archeologický výzkum doposud zachytil několik typů kamenných konstrukcí včetně základového zdiva samotné věže Lounské brány (obr. 2), které je tvořeno pískovcovými a opukovými kameny pojenými vápennou maltou. Další objevené základy zdí pak mají spojitost se systémem opevněného předbraní, které vystupovalo před vlastní věž brány (obr. 3). Z jejich rozdílného charakteru je patrné, že výzkumem bylo zdokumentováno více fází přestaveb tohoto fortifikačního prvku. Doplňujícími nálezy jsou kupříkladu pozůstatky dřevěného potrubí pojeného železnými svorkami nebo spáleništní vrstvy dosvědčující destrukci města požárem v roce 1795.
Překvapivým nálezem jsou pozůstatky kamenné klenby, nacházející se v prostoru příkopu před branou. Uvedenou strukturu lze předběžně interpretovat jako část jižní stěny a oblouku kamenného mostu. Použité technologie a materiál z masivních kvádrů kvalitního pískovce (obr. 4, 5) jsou totožné jako u jednoobloukového mostu před barbakánem Pražské brány, prozkoumaného Archeologickým ústavem v ulici Vinařického v roce 2011 a mohly by tak nasvědčovat jejich obdobnému stáří, spadajícímu do horizontu zkvalitňování městského opevnění po roce 1460. Vzhledem ke skutečnosti, že tento most není zachycen na žádných historických vyobrazeních nebo plánech a zcela o něm mlčí i písemné prameny, bude muset být zachycená kamenná klenba podrobena ještě dalšímu výzkumu a její finální zasazení do stavebně historického kontextu je otázkou celkového vyhodnocení terénní dokumentace a nálezů.
