Archeologické nálezy z Brna dokumentují historii zubního kartáčku

Archeologové začínají vyhodnocovat nálezy, které našli při vykopávkách ve Veselé ulici v Brně. K raritám výzkumu patří i zubní kartáčky, které dosud patřily spíše k opomíjeným artefaktům, řekla dnes ČTK archeoložka Lenka Sedláčková. Artefakty z místa, kde budou garáže a Janáčkovou kulturní centrum, zaujímají téměř tisíc beden.

Historie zubního kartáčku se pravděpodobně začala psát podle odborníků v Číně na konci 15. století. Dnes již nezbytná hygienická pomůcka se do Evropy dostala pravděpodobně skrze obchodní cesty. Zpočátku se ale tato novinka obliby zřejmě nedočkala.

„Ještě v 18. století bylo používání zubního kartáčku pravděpodobně omezeno na vyšší společenské vrstvy,“ uvedla Sedláčková. První větší manufakturní výrobu kartáčků odborníci přisuzují Angličanovi Williamu Addisovi z Clerkenwellu a jeho potomkům a je uváděna k roku 1780, přičemž zanedlouho se vyráběly i v dalších oblastech Evropy.

Archeologové výzkumem ve Veselé ulici zjistili ojedinělé exempláře z 19. až počátku 20. století. Vyrobeny byly pravděpodobně z kostí skotu a v podstatě vypadají jako kartáčky používané dnes. Jen v dnešní době umělé štětiny kartáčku byly dříve přírodního původu. „Opačný konec kartáčků byl opatřen vrtanými otvory, v našem případě u cele dochovaného exempláře v počtu třiceti,“ uvedl Sedláčková.

Otvory byly na druhé straně spojeny třemi úzkými vyřezanými průřezy, které sloužily pro uložení tenkého drátu z barevného kovu. Po vložení svazku štětin do otvoru byly jednotlivé svazky právě tímto drátem spojeny. Vzhledem k tomu, že v místech nálezu kdysi stála v Brně kasárna, je podle archeologů možné, že kartáčky, které se nyní v Brně našly, sloužily k čištění a leštění drobnějších součástí vojenské výstroje.

Hlavní část vykopávek ve Veselé ulici už skončila. Odborníci tam nyní dělají jen dozor při stavbě. Nyní budou archeologové výsledky z terénu zpracovávat. Nejvýznamnějším nálezem je poutní odznak ze 13. století pocházející z některého z římských kostelů. Odborníci zkoumali plochu v centru Brna zhruba rok. Sledovali na místě stavební vývoj parcel během pěti set let, významně si tak rozšířili znalosti o historii Brna.

Na místě nyní dělníci staví podzemní garáže. Nad nimi bude stát koncertní sál pro brněnskou filharmonii. Stavět se začne patrně ještě letos. Janáčkovo kulturní centrum bude stát 1,3 miliardy korun.

Foto: © Dollar Photo Club

Konkurence pro Siri: Asistent Googlu na smartphony s Androidem

Společnost Google z technologické skupiny Alphabet bude dodávat svého digitálního asistenta do chytrých telefonů založených …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close