Sciencemag.cz
Doporučujeme
Astronomové zveřejnili obří infračervené mapy naší galaxie Mléčné dráhy obsahující více než 1,5 miliardy objektů – tedy nejpodrobnější, co kdy kdo zachytil. Za použití dalekohledu VISTA Evropské jižní observatoře sledovala skupina astronomů centrální oblasti Mléčné dráhy více než 13 let. Se svými 500 terabyty dat jde o největší pozorovací projekt, jaký byl kdy za pomocí ESO dalekohledů uskutečněn.
„Přinesli jsme tolik objevů, že jsme navždy změnili pohled na naši Galaxii,“ říká Dante Minniti, astrofyzik z chilské Universidad Andrés Bello, který celý projekt vedl.
Tato dosud nevídaná mapa obsahuje 200 000 snímků pořízených ESO dalekohledem VISTA – Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy. Dalekohled je umístěn na observatoři ESO Paranal v Chile a jeho hlavním úkolem je mapovat rozsáhlé oblasti oblohy. Skupina vědců použila infračervenou kameru VIRCAM, která dokáže proniknout skrz prach a plyn, jimiž je naše galaxie prostoupena. Je proto schopna pozorovat záření z nejskrytějších míst Mléčné dráhy a otevírá tak jedinečné okno do našeho galaktického okolí.
Tento obrovský soubor dat [1] pokrývá plochu oblohy odpovídající 8600 úplňkům a obsahuje asi desetkrát více objektů než předchozí mapa vydaná stejnou skupinou v roce 2012. Zahrnuje mladé hvězdy, které se často nacházejí v prachových kuklách, a kulové hvězdokupy – skupiny milionů hvězd, které patří k nejstarším v Mléčné dráze. Při pozorování v infračerveném světle může VISTA rovněž nalézt velmi chladné objekty, které na těchto vlnových délkách září, jako jsou hnědí trpaslíci („neúspěšné“ hvězdy, u nichž nedošlo k zažehnutí jaderné fúze) nebo volně plující planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy.
Pozorování začala v roce 2010 a skončila v první polovině roku 2023, celkem trvala 420 nocí. Mnohočetným pozorováním každého kousku oblohy byla skupina schopna nejen určit polohu těchto objektů, ale také sledovat, jak se pohybují a zda se mění jejich jasnost. Zmapovali hvězdy, jejichž jasnost se periodicky mění a lze je použít jako vesmírná pravítka pro měření vzdáleností [2]. Díky tomu získali věrný trojrozměrný pohled na vnitřní oblasti Mléčné dráhy, které byly dříve skryty v prachu. Vědci také sledovali tzv. hyperrychlé hvězdy – rychle se pohybující hvězdy katapultované z centrální oblasti Mléčné dráhy po blízkém setkání se supermasivní černou dírou, která tam číhá.
Nová mapa obsahuje data získaná v rámci průzkumu VISTA Variables in the Vía Láctea (VVV) [3] a jeho doprovodného projektu VVV eXtended (VVVX). „Za projektem je obrovské úsilí celého výborného týmu,“ říká Roberto Saito, astrofyzik z Universidade Federal de Santa Catarina v Brazílii a hlavní autor článku, který byl dnes publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Z průzkumů VVV a VVVX již vzešlo více než 300 vědeckých článků. Nyní jsou přehlídky dokončeny a vědecké zkoumání shromážděných dat bude pokračovat ještě několik desetiletí. Mezitím se observatoř ESO Paranal připravuje na budoucnost: VISTA bude doplněna o nový přístroj 4MOST a ESO dalekohled Very Large Telescope (VLT) dostane přístroj MOONS. Společně přinesou spektra milionů objektů a nespočet objevů.
Poznámky
[1] Datový soubor je příliš velký na to, aby mohl být zveřejněn jako jeden snímek, ale zpracovaná data a katalog objektů jsou k dispozici na vědeckém portálu ESO Science Portal.
Další informace
Tento výzkum byl prezentován v článku s názvem „The VISTA Variables in the Vía Láctea eXtended (VVVX) ESO public survey: Astronomy & Astrophysics (https://doi.org/10.1051/0004-6361/202450584). Data DOI: VVV, VVVX.
tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2024/13
