Archiv článků: galaxie

Je Mléčná dráha něčím výjimečná, když ji budeme srovnávat s dalšími galaxiemi? Průzkum SAGA (Satellites Around Galactic Analogs), který byl zahájen v roce 2013, zkoumá systémy galaxií, jako je Mléčná dráha, právě za tímto účelem. Nyní vědci z projektu SAGA zveřejnili na preprintovém serveru arXiv tři nové vědecké články, které …

Kosmické mikrovlnné pozadí – známé také jako „dosvit“ vesmíru – je považováno za klíčový důkaz velkého třesku. Toto reliktní záření zároveň pomáhá vysvětlit, jak mohly vzniknout první galaxie. Výzkum vědců z univerzit v Bonnu, Praze a Nankingu však naznačuje, že intenzita této radiace byla doposud pravděpodobně nadhodnocena. Pokud se jejich …

Za možný a současně pro nás detekovatelný projev mimozemské (technologické) civilizace se pokládají Dysonovy sféry. Vyspělá civilizace by pro své potřeby energie mohla využívat prakticky veškerý výkon své hvězdy. Obalí hvězdu do koule, a zachytí každý foton. Dysonova sféra by měla zvláštní infračervené nebo rádiové spektrum, možná i další jedinečné …

Fyziky zmátl záhadný signál: pozoruhodně silný a energetický proud neutrin doprovázený překvapivě slabou emisí gama záření původem z galaxie NGC 1068 (Squid, Chobotnice). Neobvyklou emisi zaznamenaly detektory IceCube Neutrino Observatory v Antarktidě. Neutrina zřejmě vznikla nějakým dosud neznámým procesem. Předpokládá se (předpokládalo se), že energetická neutrina z aktivních galaktických center …

Astronomové sčítající veškerou běžnou hmotu (hvězdy, další hmotu v galaxiích, plyn mezi galaxiemi…) v dnešním vesmíru docházeli dosud k rozpačitému závěru: více než polovina normální hmoty – tedy polovina z 15 % hmoty vesmíru, která není temnou hmotou – totiž chybí. Hvězd a plynu, které vidíme, je málo. Nová měření …

Galaxie v Andromedě je obklopena souhvězdím trpasličích galaxií, které jsou uspořádány velmi asymetricky, „šikmo“. Analýza kosmologických simulací odhalila, že tento stupeň asymetrie se vyskytuje pouze u 0,3 % podobných systémů, což ukazuje nápadnou odchylku od současného kosmologického paradigmatu. Prostorové rozložení galaxií poskytuje zásadní poznatky o kosmologii a fyzice temné hmoty. …

Webbův dalekohled zaznamenal zastavení tvorby hvězd už 700 milionů let po velkém třesku. Mezinárodní tým pod vedením vědců z University of Geneva ukázal, že červené a mrtvé galaxie lze nalézt jen. 700 milionů let po velkém třesku; naznačuje to, že galaxie přestávají tvořit hvězdy dříve, než předpovídají současné modely. Dlouhou …

Hvězdomlýnek uprostřed Galaxie V centru naší Galaxie se nachází černá veledíra o hmotnosti 4 milionů Sluncí, známá jako SgrA*. Kolem ní obíhá mnoho hvězd nečekaných hvězdných typů. Publikace Jaroslava Haase a jeho spolupracovníků z Univerzity Karlovy a Univerzity v Bonnu tuto i další záhady objasňuje. Jejich práci zveřejnil časopis Astronomy …

Za pouhé tři roky od svého vypuštění přinesl Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) významné poznatky o vzdáleném vesmíru. Nová studie má přinášet dosud jedno z nejzáhadnějších pozorování hlubokého vesmíru vůbec. Podle výzkumu Liora Shamira z Kansas State University se na snímcích hlubokého vesmíru pořízených v rámci průzkumu JSWT Advanced Deep …

Hmota v mezigalaktickém prostoru je rozložena v rozsáhlé síti vzájemně propojených vláknitých struktur (filamentů), souhrnně označovaných jako kosmická pavučina (síť; web). Díky stovkám hodin pozorování se nyní mezinárodnímu týmu podařilo získat unikátní snímek kosmického vlákna uvnitř této sítě, které spojuje dvě aktivně se formující galaxie z doby, kdy byl vesmír …