Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt
Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Hmotnost Neptunu, hustota Země – planeta, která by neměla existovat

EPIC212521166 b je skutečně zajímavým světem: hmotností odpovídá Neptunu, ale hustotou Zemi. Je to možné?

Exoplanetu s pěkným názvem EPIC212521166b (autoři studie ho zkrátili na EPIC-1166b) objevil kosmický dalekohled Kepler v rámci mise K2.

K dispozici jsou už také údaje ze spektrografu HARPS. Známe tak nejen velikost ale také hmotnost a tedy hustotu. Díky tomu lze vést trochu serióznější diskuse o složení planety

EPIC-1166b má poloměr 2,6 ± 0,1 Země a hmotnost 18,3 ± 2,8 Země. Pro srovnání: Neptun má velikost větší – 3,8 Země, ale hmotnost menší – 17,1 Zemí.

Hustota EPIC-1166b je asi 5,7 ± 1,1 gramů na centimetr krychlový. Jinými slovy: mnohem vyšší než u Neptunu a podobná Zemi.

Jak je to možné? Trochu by nám pomohla znalost složení atmosféry, čehož se možná v budoucnu dočkáme. Ale i bez těchto informací lze provést určité diskuse na základě používaných modelů.

Existují v podstatě dva nejpravděpodobnější scénáře:

Jádro planety je tvořené křemičitany (70 %) a železem (30 %) a má hmotnost asi 9 Zemí. Na druhé polovině celkové hmotnosti planety se bude podílet voda.
Druhou možností je železné jádro a křemičitanový plášť o celkové hmotnosti 18,1 Zemí. Zbývající 0,2 hmotnosti Země tvoří plynná obálka z vodíku a hélia, která asi o 0,4 Země zvětšuje pozorovaný poloměr planety.

Je dobré říci, že trochu podobných exoplanet o hmotnosti 10 a 20 Zemí, ale poměrně vysoké hustotě, přibývá. Je to docela zvláštní, protože studie říkají, že při překročení hmotnosti 10 Zemí je už zárodek planety natolik dominantní, že „vysaje“ plyn ze svého okolí – stane se tak z něj jádro obří plynné planety. Existence planet jako EPIC-1166b ukazuje, že to s hranicí 10 Zemí nebude tak jednoduché nebo existuje nějaký proces, který podobné planety později plynné obálky zase zbaví.

EPIC-1166b okolo své hvězdy oběhne jednou za méně než 14 dní. Je docela nepravděpodobné, že by vznikla tam, kde ji nyní pozorujeme. Protoplanetární disk by musel mít doslova obludné parametry z hlediska hmotnosti.

Mnohem reálnější je, že planeta vznikla dál od svého slunce a poté migrovala – otázkou je, jak a proč. Migrace způsobená vnějším vlivem (další planeta, hvězdný společník) nebo chcete-li odborně Kozaiova migrace, nevypadá moc pravděpodobně. Planeta by v takovém případě měla protáhlou dráhu, což zřejmě není tento případ.

Existuje i další migrační mechanismus pro planety o hmotnosti nad 10 Zemí, ale v jeho případě bychom u EPIC-1166b očekávali velkou plynnou obálku. Nezdá se, že by o tuto obálku planeta přišla vlivem záření mateřské hvězdy.

EPIC-1166 je ale poměrně starým planetárním systémem, starší než naše Sluneční soustava. Je možné, že planeta čelila v minulosti velkým impaktům z kdysi kompaktního systému, který původně tvořilo více planet.

Mateřskou hvězdou je oranžový trpaslík o velikosti a hmotnosti asi 70 % Slunce, který se nachází 400 světelných let daleko.

 

autor: Petr Kubala

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

WASP-167b/KELT-13b: Systém plný extrémů

Občas se stane, že dva pozemští lovci tranzitujících exoplanet objeví exoplanetu nezávisle na sobě. V …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close