(c) Graphicstock

Kronos asi žral! Astronomové objevili zvláštní pár hvězd podobných Slunci

Astronomové se podívali na dvě hvězdy: HD 240430 a HD 240429, kterým dali přezdívky Kríos (HD 240429) a Kronos (HD 240430) podle bratrů z řecké mytologie. Hned si povíme, proč zvolili zrovna tato jména.

Obě hvězdy jsou součástí binárního systému. Obíhají okolo sebe ve vzdálenosti asi 2 světelných let. Obě jsou velmi podobné našemu Slunci, ale zřejmě mírně mladší. Pomoci spektrografu HIRES se podařilo jejich stáří odhadnout na 4 miliardy let.

Pokud mají obě hvězdy stejné stáří, je možné předpokládat, že vznikly současně z jednoho mezihvězdného oblaka.

Stejný původ by měl znamenat, že budou mít velmi podobné složení – konkrétně metalicitu neboli obsah prvků těžších než hélium.

Jenomže tomu tak není, což astronomy velmi zaujalo. Kronos má větší obsah některých prvků jako hořčík nebo železo a také výrazně více lithia.

Existuje možnost, že obě hvězdy vznikly samostatně z jiných mračen o jiném složení a později se gravitačně zasnoubily. Je zde ale i další scénář. Kronos mohl v minulosti pozřít kamennou planetu nebo spíše několik planet. Podle složení Kronosu odhadli vědci celkovou hmotnost planet na zhruba 15 Zemí. V řecké mytologii Kronos pozřel své děti, protože měl strach, že ho v budoucnu svrhnou a připraví o vládu.

Katastrofický scénář je možné otestovat. Pokud byly v minulosti slapovými silami hvězdy roztrhány nějaké planety, pak se zřejmě muselo v planetárním systému odehrát něco dramatického.

Svou roli mohl hrát gravitační vliv dalšího tělesa. Pokud byly v systému další obří planety, pak ty sice gravitační interakce asi přežily, ale měly by mít výrazně protáhlé eliptické dráhy. Zatím se žádné planety u této hvězdy nenašly, ale mohli bychom je najít v budoucích datech z družice Gaia.

autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Proteiny ve slinách dokazují dávné křížení předků člověka

Křížení mezi Homo sapiens a neandrtálci a denisovany v Evropě a Asii nebylo zdaleka ojedinělou …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close