© Jezper / Dollar Photo Club

Lék na rakovinu plic otestuje přes 100 pacientů z ČR a SR

Více než stovka českých a slovenských pacientů s rakovinou plic vyzkouší v klinické studii lék vyvíjený týmem Radka Špíška v pražských laboratořích společnosti Sotio. Jedná se o první fázi zkoušení přípravku, který má posílit pacientovu imunitu, aby s nádorem uměla bojovat. Ročně v Česku zjistí lékaři rakovinu plic u zhruba 6500 lidí, u 90 procent pozdě. Dosud užívaná léčba jim dává ve většině případů rok až rok a půl života.

„Dokončujeme teď náběr pacientů do fáze I/II klinického hodnocení, bude se testovat, jestli jim přípravek neubližuje. Testuje se ve třech pramenech, je tam kontrolní skupina a skupiny léčené naším přípravkem ve dvou různých schématech,“ popsal postup Špíšek.

Ojedinělé na studii je to, že její základ položili čeští vědci. Podobně už v Sotiu mají vlastní studie pro výzkum léků na rakovinu prostaty a vaječníků. České nemocnice se běžně účastní testování léků, jsou to ale obvykle studie vytvořené v zahraničí, do nichž se Česko zapojilo.

V první fázi testování se zjišťuje, zda lék pacientům nemůže škodit. Obecně u imunoterapie hrozí lehčí komplikace připomínající chřipku, vážnější komplikací by mohlo být to, že se povzbuzená imunita obrátí proti pacientovi a vyvolá nebezpečné autoimunitní onemocnění. Takové případy se ale u českých studií ještě neobjevily.

Pokud by pacienty žádné komplikace nepostihly a už v první fázi by se ukázalo, že lék by skutečně mohl být účinný, jsou počty sledovaných dostatečné k tomu, aby se přešlo rovnou do třetí fáze. V ní by lék dostávalo 800 až 1200 pacientů z celého světa. Pacienti, lékaři ani vědci by nevěděli, kdo dostává lék a kdo placebo. Za úspěch se považuje, pokud se přežití zlepší o 20 procent, v případě rakoviny plic to je přibližně o 2,5 měsíce.

Princip léku je v tom, že se imunitní systém naučí rozpoznat rakovinové buňky, aby je zlikvidoval. Naučí ho to tzv. antigen prezentující buňky.

Konkrétně to vypadá tak, že v laboratořích se z krve pacienta vyrobí stamiliony antigen prezentujících buněk a nalepí se na ně bílkoviny z nádorových buněk. Buňky se zamrazí v tekutém dusíku na minus 180 stupňů Celsia, což umožňuje jejich konzervaci v živém stavu. „V injekci pod kůži, podobně jako při běžném očkování, podá lékař pacientovi antigen prezentující buňky, ty odcestují do lymfatických uzlin, kde se potkají s buňkami imunitního systému a řeknou jim, proti tomuhle bojujte, to je nebezpečné. Aktivují se T-lymfocyty, které by pak měly zničit nádorovou tkáň,“ popsal vědec.

Tento princip ověřují i další vědecké týmy na světě, tým Sotia vyvinul speciální metodu přípravy těchto buněk v tom, jak na ně navazuje nádorové bílkoviny. Tým tvoří 350 lidí, většina v ČR, 70 v Číně, 12 v USA. V Praze je v týmu osm národností, mezi jinými Němci, Belgičan, Dán, šéfem klinického vývoje je Švéd. Mezinárodní složení je dáno tím, že v některých oblastech vývoje nových léčiv dosud v Česku nebyli experti, protože se tu nikdo tak daleko nedostal.

Zda se lék z tohoto výzkumu dostane do běžné léčebné praxe a kdy to bude, nelze podle Richarda Kapsy ze Sotia v tuto chvíli říct. Obecně vědci na celém světě zkoumají tisíce látek, jen každý desátý lék dotáhnou firmy z fáze jedna do uvedení na trh, protože se třeba v průběhu času objeví něco lepšího, nebo účinnost není tak vysoká, jak se původně myslelo.

Foto: © Dollar Photo Club

Konkurence pro Siri: Asistent Googlu na smartphony s Androidem

Společnost Google z technologické skupiny Alphabet bude dodávat svého digitálního asistenta do chytrých telefonů založených …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close