Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club
Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Může být na Proximě B oceán?

Před pár týdny se objevila na astronomických webech informace, že by na Proximě b mohly být oceány plné vody. Jak je to doopravdy?

Optimismus je dobrý ale nesmí se to přehánět. Informace, že na Proximě b jsou oceány kapalné vody nebo dokonce, že je vědci objevili, nejsou tak úplně pravdivé.

O exoplanetě u nejbližší hvězdy víme, že má hmotnost nejméně 1,27 Země a okolo Proximy Centauri oběhne jednou za 11 dní.

Rovnovážná teplota na povrchu by měla být kolem 234 Kelvinů. To je pod bodem mrazu, ale atmosféra planetu o nějaký ten stupeň nebo desítky stupňů ohřeje. Jak moc? To záleží na jejím složení, o kterém nevíme zhola nic a také na dráze planety – ta může být vázaná (Proxima b je k Proximě Centauri nakloněna stále stejnou stranou) nebo může být v rezonanci.

Oceány? Možná…

Jak je to tedy s těmi oceány? Samozřejmě, že žádné objeveny nebyly a ani si vědci nemyslí, že na povrchu musí být.

V nové studii vědci simulovali možnou vnitřní strukturu planety, její složení a k tomu odpovídající poloměry. Předpokládali, že Proxima b spadá do kategorie „hustých planet“ – tedy kamenných planet s určitým obsahem vody.

Vědci počítali strukturu planety a její poloměr z dané hmotnosti a složení. Poloměr planety neznáme. Zjistit bychom ho mohli z tranzitů planety před mateřskou hvězdou ale pravděpodobnost tranzitu Proximy b je 1,5 %. Pozorování kanadského kosmického dalekohledu MOST byla neprůkazná. Situaci komplikuje zejména aktivita hvězdy.

Kdybychom znali poloměr, mohli bychom už vést poměrně vážnou diskusi o složení planety. Znalost hustoty vám napoví, zda se jedná třeba o vodní svět.

Poloměr neznáme a připomeňme, že hmotnost tak úplně také ne. Její hodnota je závislá na neznámém sklonu dráhy planety vůči nám. Hmotnost Proximy b je minimálně 1,27 Země. Není to ale přesně „minimálně 1,27 Země“. Samozřejmě musíme pracovat s nejistotami. Minimální hmotnost je tak 1,1 až 1,46 Země.

V nové studii pracovali autoři s těmito „mantinely“ minimální hmotnosti a střední hodnotou – tedy 1,1, 1,27 a 1,46 Země.

Poloměr planety by se mohl pohybovat mezi 0,94 až 1,4 Zeměmi. Spodní odhad by platil v případě, že se 65 % hmotnosti planety nachází v kovovém jádře a zbytek v křemičitanovém plášti.

Největšího poloměru by Proxima b dosáhla v případě, že polovinu hmotnosti tvoří voda a zbytek plášť. Voda by byla přítomná ve formě ledu a asi 200 km hlubokého oceánu, který by tvořil asi 6 % celkové hmotnosti vody. To jsou ale samozřejmě už poněkud extrémní varianty.

Na druhou stranu ale může mít Proxima b poloměr úplně mimo uvažovaný rozsah. Mohla by se totiž skládat z jiných komponent, než jsou železo, silikáty a voda – třeba z husté atmosféry z vodíku a hélia.
Vysušená planeta?

Nesmíme ovšem zapomínat, že s vodou je to na Proximě b hodně složité. Nezáleží jen na současné situaci (teplota, oběžná dráha) ale také na historii.

Proxima Centauri totiž v minulosti vyzařovala více záření a je otázkou, kde a jak Proxima b vznikla. Planeta pravděpodobně v počátcích své existence ztrácela značné množství vody, ale nevíme, kolik vody měla na začátku.

Pokud by byla Proxima b vyschlým světem, její poloměr by mohl být někde mezi 0,94 až 1,19 Země.

 

autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Nový rok 2019: Lidstvo navštíví dosud nejvzdálenější objekt

Kosmická sonda New Horizons proletí 1. ledna 2019 okolo objektu Kuiperova pásu s označením 2014 …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close