Sciencemag.cz
Doporučujeme
Satelit s kvantovou kryptografií. Gravitační vlny. Počítač triumfuje nad člověkem v Go. Periodická tabulka roste.
LEDEN:
4. – Oznámeno, že se periodická soustava rozrostla o čtyři nově objevené chemické prvky. Čtveřice nových prvků vznikla laboratorně a ani jeden z nich se nenachází v přírodě. Nazývají se: nihonium (Nh; číslo 113), moskovium (Mc; 115), tennessin (Ts; 117) a oganesson (Og; 118).
12. – Americká vesmírná sonda Dawn objevila na planetce Ceres v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem led.
14. – Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila konec epidemie eboly v západní Africe. Nejhorší nákaza této nemoci v historii, která začala 6. prosince 2013 v Guineji a rozšířila se poté do Libérie a Sierry Leone, zabila přes 11.300 lidí z více než 29.000 nakažených.
14. – Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli i čeští vědci, pomohl vysvětlit jednu z vývojových etap raného vesmíru. Pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu objevil ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií zvaných „zelené hrášky“.
ÚNOR:
1. – Britští vědci dostali povolení geneticky upravovat lidská embrya, zatím ale jen zkušebně, nesmějí je nechat vyrůst.
7. – Severní Korea navzdory mezinárodní kritice vypustila raketu dlouhého doletu se satelitem.
11. – Američtí vědci zveřejnili, že 14. září 2015 poprvé zachytili takzvané gravitační vlny, jejichž existenci začátkem 20. století v rámci své všeobecné teorie relativity předpověděl Albert Einstein. První pozorování těchto vln křivosti časoprostoru se odehrálo na obřím americkém laserovém detektoru LIGO.
BŘEZEN:
9. – Superpočítač společnosti Google AlphaGo porazil poprvé v historii mistra světa v asijské deskové hře go, když zdolal Korejce I Se-dola, což bylo vnímáno jako významný milník v rozvoji umělé inteligence.
DUBEN:
8. – Z Mysu Canaveral úspěšně odstartovala nosná raketa Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX s nákladní lodí Dragon.
12. – Ruský miliardář a mecenáš vědeckého výzkumu Jurij Milner a britský fyzik Stephen Hawking v New Yorku ohlásili revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu.
28. – Z nového ruského kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti na východě Ruska odstartovala do vesmíru první raketa.
30. – Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedl první transplantaci dělohy v ČR.
KVĚTEN:
2. – Tři „potenciálně obyvatelné“ planety objevil mezinárodní tým vědců na oběžné dráze malé hvězdy asi 39 světelných let od Země.
7. – Na Floridě se stal údajně první známý případ smrtelné nehody v automobilu s automatickým řízením (v samořízeném vozu společnosti Tesla Motors Tesla S).
31. – Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš odvolal vědkyni a senátorku Evu Sykovou z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR, protože kauzou léčby kmenovými buňkami podle něho poškodila dobré jméno celé akademie i samotného ústavu.
ČERVEN:
1. – Na jihu Švýcarska byl otevřen Gotthardský železniční tunel, s délkou 57,1 kilometru nejdelší tunel světa (překonal japonský železniční tunel Seikan, který je dlouhý téměř 54 kilometrů).
16. – Ve Vestci u Prahy bylo otevřeno biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev (stálo 2,3 miliardy Kč a financováno bylo převážně z peněz Evropské unie).
26. – Otevřen rozšířený Panamský průplav, který umožnil proplout lodím až s třikrát větší kapacitou než dosud (rozšíření se stavělo do září 2007 a stálo přes 5,25 miliardy dolarů, asi 131 miliard Kč).
ČERVENEC:
1. – Ozonová díra nad Antarktidou se po letech zvětšování zřejmě začíná zacelovat. Vyplývá to z výzkumu týmu přední odbornice na tuto problematiku Susan Solomonové, podle kterého byla díra loni v září oproti roku 2000 menší o čtyři miliony kilometrů čtverečních.
5. – Sonda Juno americké vesmírné agentury NASA vstoupila na oběžnou dráhu kolem Jupiteru, čímž úspěšně završila pětiletou cestu k největší planetě sluneční soustavy.
6. – Vydána verze hry s Pokémony firmy Nintendo nazvaná Pogémon Go, určená pro chytré mobilní telefony, která spustila celosvětovou mánii.
23. – Rus Fjodor Koňuchov překonal rekord v sólovém obletu Země balonem bez zastávky, když po 11 dnech a šesti hodinách letu dorazil do západní Austrálie. Překonal tak výkon Američana Steva Fossetta, který v roce 2002 svět balonem obletěl za 13 dní a osm hodin.
26. – V Abú Zabí dokončen první oblet zeměkoule v letounu na solární pohon (let byl dlouhý zhruba 43.000 kilometrů a ve vzduchu byl letoun téměř 500 hodin). Švýcarský letoun na solární pohon Solar Impulse 2 zahájil cestu kolem světa v Abú Zabí 9. března 2015 (řídil švýcarský vynálezce Bertrand Piccard a jeho kolega André Borschberg).
SRPEN:
16. – Čína jako první na světě vypustila satelit vybavený kvantovou kryptografickou technologií, která umožňuje lepší ochranu před hackery a odposloucháváním.
24. Astronomové objevili planetu Proxima b, přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a na které by tedy mohla být tekutá voda.
31. – Australští vědci objevili v nově odtátém terénu Grónska dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardou let.
ZÁŘÍ:
25. – Čína uvedla do provozu největší teleskop na světě, který slouží k výzkumu vesmíru. Zařízení FAST s talířovou anténou o průměru 500 metrů bylo vybudováno během pěti let v provincii Kuej-čou na jihozápadě země.
30. – Evropská sonda Rosetta zanikla kontrolovaným zřícením na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko. Do vesmíru byla vyslána v březnu 2004, v srpnu 2014 se dostala na oběžnou dráhu komety Čurjumov-Gerasimenko, modul Philae ze sondy Rosetta přistál na kometě v prosinci 2014.
ŘÍJEN:
3. – Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získal Japonec Jošinori Ósumi za výzkum autofagie, tedy procesu, kdy buňky požírají část svého obsahu a zbavují se tak nežádoucích komponentů, například bakterií.
4. – Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum topologických vlastností hmoty a jejích změn.
5. – Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Francouz Jean-Pierre Sauvage, Brit Fraser Stoddart a Nizozemec Bernard Feringa za design miniaturních strojů o velikosti molekul.
11. – Americký prezident Barack Obama řekl, že věří ve splnění amerického plánu vyslat na Mars člověka a bezpečně ho dopravit zpět na Zemi do třicátých let tohoto století.
14. – Ve vesmíru je nejméně desetkrát více galaxií, než se dosud předpokládalo. Většinu z nich ale zatím lidstvo nevidí. Tvrdí to britští astronomové, kteří podle agentury DPA nově zkoumali záběry Hubbleova vesmírného teleskopu.
19. – Experimentální modul Schiaparelli se během přistávacího manévru roztříštil o povrch Marsu Jednalo se o evropsko-ruský projekt ExoMars, zaměřený na hledání případných stop života.
LISTOPAD:
1. – Fosilie mozku dinosaura, která se našla v roce 2004 v anglickém Sussexu, je podle britských a australských vědců zatím jediná na světě.
14. – Lidé sledovali největší úplněk Měsice od roku 1948. Tak velký a jasný bude podle astronomů opět až 25. listopadu 2034.
20. – Nosná raketa Atlas V vynesla z floridského Mysu Canaveral první čtyř geostacionárních meteorologických satelitů nové generace.
22. – Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR.
24. – Obrovské ložisko vodního ledu ukryté nehluboko pod povrchem Marsu objevili vědci s pomocí amerického satelitu Mars Reconnaissance Orbiter (MRO).
PROSINEC:
2. – Evropská vesmírná agentura (ESA) oznámila, že věnuje 1,44 miliardy eur (téměř 39 miliard korun) na další využívání Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a na pokračování výzkumu Marsu v rámci programu ExoMars 2020.
