Laserem proti cukrovce či tuky bojující s rakovinou. Přinášíme náhled na několik letošních medicínských a biotechnologických objevů našich vědců, které mohu v případě úspěchu v budoucnu pomáhat milionům lidí.
Cukrovka vyléčena i za 15 minut?
S cukrovkou se na celém světě potýká přes 400 milionů lidí. Od inzulínových injekcí by jim však mohli pomoci odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kteří se letos v květnu začali připravovat na testování přelomové léčby diabetu 2. typu, jímž trpí až 92 % nemocných cukrovkou. Nový postup je založen na takzvaném oslepení nervových buněk v tenkém střevě, konkrétně ve dvanáctníku, a to endoskopickým laserem přes jícen a žaludek. Léčba by přitom mohla vést až k úplnému vymizení tohoto typu onemocnění, a to bez nutnosti chirurgického zákroku, plné anestézie a dlouhodobého pobytu v nemocnici. Obdobné problematice se aktuálně věnují i na půdě Akademie věd ČR, kde objevili látku s pozitivními účinky při léčbě stejného typu cukrovky a také obezity. Tato látka totiž působí na jiné receptory než dosavadní obdobné přípravky a má vliv přímo na příjem potravy. Zjednodušeně řečeno funguje tak, že člověka při jídle zavčas „upozorní“, že je sytý a víc už by jíst nemusel. Lék, v němž by látka byla využita, by se mohl na trhu objevit asi za 8 let.
Rakovina: V hledáčku jsou mitochondrie či „hodné“ tuky
Letošní rok byl prozatím poměrně bohatý i na vývoj v oblasti léčiv, které mají zápasit s některými rakovinotvornými buňkami, případně předcházet jejich vzniku. Například v centru Biocev ve Vestci u Prahy dokázali vědci přinutit rakovinné buňky k tomu, aby se samy zneškodnily. Jednalo se přitom o buňky související s jedním z nejagresivnějších typů rakoviny prsu Her2, jenž tvoří asi pětinu nádorů prsu v České republice. Nový lék cílí přímo na mitochondrie rakovinných buněk, tedy jejich životadárce a zásobárny energie. V průběhu roku pak měly začít probíhat klinické testy léku na prvních pacientech. Česká společnost Sotio je zase v posledním stádiu klinických testů nového preparátu na rakovinu prostaty. Příkladem dalšího úspěšného a zcela originálního příběhu může být i start-up Machavert, jenž též vyvíjí slibné léčivo zdárně bojující s rakovinou. Zajímavé je tím, že je jeho účinek založen na podstatě fungování přírodních tuků neboli lipidů, přesněji pak fosfolipidů. Ty běžně najdeme třeba ve vejcích, v sóji nebo rybím tuku a jedná se vlastně o zcela přirozeně se vyskytující látky, které tvoří nedílnou součást buněčné membrány živočišných i rostlinných buněk. Fosfolipidy, ať už přírodní, či částečně laboratorně modifikované, dokážou podle Machavertu fungovat jako molekuly schopné zpomalit množení rakovinových buněk, způsobit jejich usmrcení anebo podpořit reakci lidského imunitního systému. Lék tak ve svém základu staví na zcela netradičním využití tuků a Machavert jím předznamenává přelomovou léčbu, jež by měla být pro člověka v porovnání s jinými chemickými metodami prakticky netoxická. Český start-up nyní pracuje v amerických laboratořích na poslední fázi vývoje léku, než vstoupí do procesu schvalování nového léčiva a testování na prvních pacientech.
Boj s malárií s účinnějšími antibiotiky
Na české půdě se v letos v květnu začal řešit rovněž nový způsob výroby antibiotik, jehož výsledkem by měly být léky s až několikanásobně vyšším účinkem. Jeho tvůrci z Biocevu si nechali postup, který staví na doposud nevyzkoušené kombinaci dvou přírodních látek, linkomycinu a celesticetinu, dokonce patentovat. Zároveň začal proces rozsáhlého testování účinku. Ten má být vysoký zejména díky napodobení evoluce přírodních antibiotik.
Snazší hojení poškozené tkáně
Další pokrok se týká léčby poškozených tkání a jeho středobodem jsou nanotechnologie. Tuzemští vědci totiž vyvíjejí materiál, který by měl výrazně usnadnit proces hojení. Speciální obvaz sestávající z vláken až tisíckrát tenčích, než je obyčejný lidský vlas, se sám dokáže postupně rozpadnout, navíc může být „napuštěn“ léčivými látkami. Měl by tedy vyřešit a kompenzovat problémy s využitím klasických gáz, a to zejména při léčbě popálenin, kdy hrozí, že se při odejmutí běžného obvazu křehká hojící se tkáň odtrhne.