(c) Graphicstock

Top technologické trendy 2018

Konverzační platformy (chatboty) dosáhly bodu zlomu ve smyslu chápání jazyka a základních uživatelských požadavků.

Hlavní strategické technologické trendy, které ovlivní v roce 2018 většinu organizací, představili analytici společnosti Gartner na konferenci Symposium/ITxpo 2017 v americkém Orlandu. Gartner definuje “strategický technologický trend” jako takový, jenž má významný potenciál narušit současný stav nebo se začíná posouvat ze stadia zrodu do fáze širšího použití a dopadu, případně takový trend, který se rychle rozvíjí, podléhá značné nestabilitě a během následujících pěti let může dosáhnout “bodu zvratu”.

AI základna

Tvorba systémů schopných se učit, přizpůsobovat a případně též autonomně jednat bude hlavním kolbištěm technologických firem přinejmenším do roku 2020. Schopnost používat umělou inteligenci (angl. artificial intelligence, AI) pro lepší rozhodování, přepracování obchodních modelů a ekosystémů nebo pro oblast zákaznické zkušenosti zůstane ekonomickým hnacím motorem digitálních iniciativ až do roku 2025.
“AI techniky se vyvíjejí rychle a organizace budou muset značně investovat do dovedností, procesů a nástrojů, jestliže je chtějí plně využít a vybudovat na nich nové systémy,” říká David Cearley. “Může jít o investice do přípravy dat, integrace, algoritmů nebo výběru školících postupů a tvorbu modelů. Bude třeba rozjet užší spolupráci mezi datovými vědci, vývojáři a vlastníky byznys procesů.”

Inteligentní aplikace a analytika

Během následujících několika let získá prakticky každá aplikace a služba v nějaké míře umělou inteligenci. Půjde jednak o zjevně inteligentní aplikace, které by bez AI a strojového učení nemohly existovat. Pak tu ale budou i nenápadní “uživatelé” AI poskytující inteligenci na pozadí. Vznikne tak nová inteligentní vrstva mezi lidmi a systémy, jež umožní transformovat povahu práce a strukturu pracovišť.
“Možnosti inteligentních aplikací by firmy měly zkoumat především jako způsob, jak rozšířit lidské schopnosti, nikoliv jako cestu, jak lidi nahradit,” vysvětluje Cearley. “Rozšířená analytika je jednou z takových strategických růstových oblastí, kde může strojové učení automatizovat přípravu dat, jejich zkoumání, nacházení nových souvislostí a jejich sdílení s řadou uživatelů v podniku – obchodem, provozem nebo civilními datovými vědci.”
AI se stává novým významným bojištěm v oblasti software a služeb, včetně oblastí jako je ERP. Dodavatelé nicméně musejí umět jednoznačně vysvětlit, jak v nových verzích jejich aplikací a služeb AI uživatelům pomáhá například v podobě pokročilé analytiky, inteligentních procesů nebo lepší uživatelské zkušenosti.

Inteligentní věci
Inteligentní věci jsou fyzické předměty schopné nabídnout víc než provádění pevně daných (předprogramovaných) funkcí. Díky AI zvládají pokročilé chování a přirozenou interakci se svým okolím a lidmi. AI pohání nové segmenty (jako jsou autonomní vozidla, roboti a drony) a umožňuje také výrazně rozšířit možnosti množství stávajících věcí (například formou IoT – internetu věcí, který připojuje běžné předměty denní potřeby nebo průmyslové stroje).
„Jednou z oblastí, kde se inteligentní věci rychle rozvíjejí a prosazují, je používání autonomních vozidel v kontrolovaném prostředí (například na polích nebo v lomech). Dalších příkladů využití autonomních vozidel na jasně definovaných a kontrolovaných cestách se patrně dočkáme do roku 2022, nicméně všeobecné nasazení autonomních aut bude i nadále vyžadovat někoho na místě řidiče, pro případ selhání či výpadku technologie,” říká David Cearley. “Předpokládáme, že scénáře částečné autonomie vyžadující řidiče za volantem budou aktuální přinejmenším v následujících pěti letech. Výrobci mezitím budou své technologie důsledně testovat a bude také čas řešit netechnologické problémy jako jsou předpisy, legislativa kulturní přijatelnost.”

Digitální dvojče

Koncept digitálního dvojčete označuje digitální model entity či systému z reálného světa. Digitální dvojčata jsou velmi slibná zejména v kontextu IoT projektů v nadcházejících třech až pěti letech. Dobře navržená digitální dvojčata podnikových aktiv mohou napomoci v procesech řízení a rozhodování. Díky napojení na fyzické protějšky (jejich senzory) lze sledovat stav, reagovat na změny, zlepšovat provozní parametry a zvyšovat tak přidanou hodnotu. Zpočátku budou digitální dvojčata nasazována v jednoduché formě, postupně se ale budou vyvíjet, sbírat a vizualizovat vhodná data nebo využívat vhodné analytické metody a pravidla – a s jejich pomocí efektivně reagovat na požadavky byznysu.
“Časem budou digitální obrazy prakticky každé části našeho světa dynamicky propojeny se svými skutečnými protějšky – a mezi sebou navzájem. Díky vestavěným funkcím využívajícím AI bude možné provádět pokročilé simulace, řízení provozu a analýzu,” vysvětluje Cearley. “Z tohoto dlouhodobého posunu směrem ke světu propojených digitálních dvojčat bude profitovat většina odvětví – od průmyslu, přes zdravotní péči až po marketéry nebo veřejnou správu.”

Konverzační platformy

Konverzační platformy budou hrát klíčovou roli při nadcházející změně toho, jak lidé komunikují s digitálním světem. Ta spočívá v plném přenesení břemene překladu požadavku z uživatele na počítač. Konverzační platforma přebírá dotaz či příkaz uživatele a následně odpovídá vykonáním konkrétní funkce, zobrazením či sdělením obsahu nebo požadavkem na upřesnění zadání apod. Během několika příštích let se konverzační rozhraní stanou primární oblastí návrhu interakce s lidmi a budou poskytovány formou specializovaného hardware, funkcemi jádra OS, platformami a aplikacemi.
“Konverzační platformy dosáhly bodu zlomu ve smyslu chápání jazyka a základních uživatelských požadavků, stále je ale čeká dlouhá cesta,” říká Cearley. “Výzvou, které dnes konverzační platformy čelí, je nutnost komunikovat s nimi jasně strukturovaným způsobem – a to je často frustrující. Primárním diferenciátorem mezi konverzačními platformami tak bude robustnost jejich konverzačních modelů a aplikačně-programovacích rozhraní (API) i modelů událostí využívaných pro přístup, aktivaci a řízení služeb třetích stran s cílem dosáhnout komplexních výsledků.”

Pohlcující zážitky

Zatímco konverzační rozhraní mění, jak lidé ovládají digitální svět, virtuální, rozšířená a smíšená realita mění to, jak lidé digitální svět vnímají a interagují s ním. Trh virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR) je zatím ve stádiu fragmentované nedospělosti. Velký zájem vede ke zrodu řady nových VR aplikací, které ale často mají jen malý obchodní smysl (vyjma pokročilé zábavy jako jsou videohry nebo 360stupňová videa). Skutečné obchodní přínosy nabídnou až praktické scénáře pro VR a AR, které umožní zvýšit produktivitu zaměstnanců nebo vylepší procesy v oblasti designu, školení nebo vizualizace.
Smíšená realita je typem pohlcující technologie, která směšuje a rozšiřuje technické možnosti AR a VR a zároveň se snaží lépe přizpůsobit tomu, jak lidé vnímají a interagují se světem. Smíšená realita zahrnuje škálu podob od náhlavních displejů pro AR či VR až po řešení využívající chytré telefony či tablety a environmentální sensory.

tisková zpráva společnosti Gartner
vybrány pouze některé z 10 bodů uvedených v tiskové zpráva

Odstartuje sonda HERA, má významnou českou účast

České instituce a firmy se podílejí na návrhu, realizaci a provozu mise Hera Evropské kosmické …

One comment

  1. Daniel Gottwald

    Největším trendem podle mého budou: Decentralizované služby na bázi blockchainu, 3D tiskárny na cokoliv a umělá inteligence ve všech zařízeních. Více o tom v článku: https://byznyslab.cz/trendy-podnikani-marketing-2018/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *