Sciencemag.cz
Doporučujeme
Astronomové využili data z kosmického dalekohledu Kepler, aby prozkoumali změny počasí v atmosféře exoplanety HAT-P-7b.
S tím poprvé v titulku to berte trochu s rezervou, jako konec konců s každým poprvé ve světě exoplanet. Výsledky výzkumu HAT-P-7b jsou ale skutečně hodně zajímavé a historické.
Pokud planeta obíhá okolo hvězdy a z našeho pohledu před svou hvězdou přechází, můžeme v podstatě pozorovat fáze planety – podobně jako vidíme fáze u Měsíce nebo v menším hvězdářském dalekohledu fáze Venuše.
Exoplanetu samozřejmě nevidíme a její fáze už vůbec ne. Ale to nevadí. Zkusme si to představit. V době, kdy planeta přechází před hvězdou, je k nám nakloněna svou noční stranou. Tranzit končí, planeta se dostává „vedle“ hvězdy a je k nám nakloněna osvícenou jednou částí planety (první / poslední čtvrť). Oběh planety pokračuje a krátce předtím, než nám zmizí za hvězdou, vidíme úplněk alias denní stranu.
Planetu nebo fáze vidět nemusíme, ale nezapomeňme, že planeta odráží světlo své hvězdy a pokud máte obra ještě většího než je Jupiter, tak je to zatraceně velká plocha k odrážení!
Jak hvězda obíhá a ukazuje nám různé fáze, odráží také rozdílné množství záření. Z toho lze získat spoustu informací – o tepelném profilu planety, rozvádění tepla mezi denní a noční stranu (u planet s vázanou rotací) nebo o atmosféře.
Změny počasí
Kosmický dalekohled Spitzer nedávno u exoplanety HD 80606b zjistil, že její teplota v průběhu oběhu kolísá velmi rychle. Nebude tedy příliš efektivní, pokud jde o práci s teplem. V případě 55 Cnc e se zase podařilo zjistit, že substelární bod je posunutý vůči pozici, kde by měl být. Podobná pozorování tedy již existují, ale jednalo se vždy o krátkodobá pozorování, ze kterých je možné zjistit změny v průběhu oběhu planety, ale ne v průběhu delšího času.
V nové studii se astronomové podívali na exoplanetu HAT-P-7b a vzali data z dalekohledu Kepler za dobu téměř 4 let. Exoplaneta HAT-P-7b byla objevena rok před startem Keplera, ale nacházela se v jeho zorném poli. Jedná se o obra o 40 % většího než Jupiter. Okolo hvězdy obíhá s periodou 2,2 dní.
Planeta je skutečně rozpálená. Rovnovážná teplota je 2200 Kelvinů, na denní straně bude 2860 Kelvinů.
Kepler pozoroval světlo, které planeta odráží. Pokud to zjednodušíme, tak maximální množství záření přicházelo od planety v průběhu mise Keplera v různou dobu. Podobné změny podle autorů studie souvisejí se změnami rychlosti větru v atmosféře planety.
Podle modelů by na noční straně mělo docházet k vzniku mraků z kondenzátů, jako je třeba korund. Prostřednictvím proudění se pak mraky dostávají na denní stranu, což se projevuje ve změnách, které Kepler pozoruje.
Sekundární zatmění
Když se ještě vrátíme k oběhu tranzitující exoplanety okolo hvězdy, tak poté, co planeta zmizí za hvězdou, by mělo nastat něco, čemu se říká sekundární zatmění. První velký pokles jasnosti nastává v době, kdy planeta přechází před hvězdou, ale pokud planeta zmizí za hvězdou, neodráží žádné světlo, takže bychom měli pozorovat menší pokles jasnosti „hvězdy“. Tento pokles jasnosti je samozřejmě mnohem menší než tranzit planety.
Astronomům se ale pomoci Keplera podařilo zachytit sekundární zatmění u exoplanety HAT-P-11b, která je podobná Neptunu. Díky tomu bylo odhadnuta také výstřednost dráhy planety na 0,26459.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu
Exoplanety.cz, zkráceno
