Archeologové našli unikátní sošku berana, je dokladem rituálních aktivit souvisejících s plodností

Odborníci z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU a studenti prvního ročníku oboru Archeologie objevili v uplynulých dnech na nalezišti v Těšeticích-Kyjovicích v okrese Znojmo jedinečnou hliněnou plastiku berana z neolitu a halštatský hrob ze starší doby železné plný keramiky, šperků a masité potravy.

Archeologický výzkum domu prvních zemědělců v Těšeticích-Kyjovicích, kde studenti archeologie tradičně absolvují svoji první povinnou terénní praxi, přinesl překvapení a zajímavé nálezy. Hned druhý den práce na nalezišti byl ve znamení objevu neolitické keramické plastiky, hliněné sošky zvířete. Na základě detailů na hlavičce a stylizovaného znázornění pohlaví lze zvířátko označit za berana. Význam tohoto nálezu spočívá především v tom, že může jít o doklad aktivit spojených se symbolikou plodnosti.

Nález byl objeven během odkryvu obydlí a nacházel se v blízké stavební jámě, kterou nositelé kultury s lineární keramikou využívali k těžbě hlíny na stavbu domu. Sošku objevily dvě studentky – první je z brněnské Masarykovy univerzity a druhou je začínající archeoložka z Univerzity v Cardiffu, která se archeologického výzkumu také účastnila v rámci praxe. Druhové určení zvířátka provedla archeozooložka Miriam Nývltová Fišáková z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty MU. „Sošky nebo plastiky se příliš často na nalezištích neobjevují, a když ano, jde o jedinečnou věc. Tato nalezená plastika berana je unikátní navíc tím, že je záměrně poškozená“, přibližuje vedoucí výzkumu a odborný asistent Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Peter Tóth.

Lidé často modelovali z hlíny zvířata, která žila v jejich bezprostřední blízkosti a se kterými běžně přicházeli do styku. Těšetická figurka berana má zřejmě úmyslně odlomené rohy, končetiny a deformovaná varlata a může tak představovat doklad rituálu, během kterého byla plastika zničena. „Vzhledem k tomu, že živá zvířata měla v tehdejší společnosti vysokou hodnotu, záměrné zničení plastiky mohlo symbolizovat jeho usmrcení v rámci vykonávání rituálu. Kromě posvátného účelu mohla figurka sloužit také na každodenní použití, například jako dětská hračka,“ vysvětluje Tóth s tím, že svatyně či chrámy, kde se mohly rituální aktivity odehrávat, z prostředí střední Evropy archeologové dosud neznají, poměrně běžné jsou ale v jihovýchodní Evropě a na Předním východě. Kultovní aktivity se tak mohly realizovat v zázemí osad v blízkosti domů ve speciálně vyčleněných areálech.

Poslední týden práce na nalezišti pak archeologové objevili další zajímavost. Halštatský hrob z doby železné, ve kterém měl zemřelý s sebou na své poslední cestě poměrně bohatou keramickou výbavu, bronzové šperky, železný nůž a masitou potravu.

V laboratořích na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU budou nyní odborníci jednotlivé nálezy – jak plastiku berana, tak předměty z hrobu – zkoumat. „Předpokládáme, že laboratorní analýzy naše hypotézy jen zpřesní. Těšetice, kde výzkum probíhá již přes 50 let, tak i po několika letech potvrdily svůj polykulturní charakter,“ dodává Tóth. Dosavadní výzkum domů z období lineární keramiky (kolem 5200 př. n. l.) tak byl doplněn o hrob ze starší doby železné (cca 750-480 př. n. l).

tisková zpráva Masarykovy univerzity

Část dat z urychlovače LHC bude i v příštích letech přenášena po síti CESNET

Mezinárodní výzkumná laboratoř CERN zahájila novou etapu nabírání dat na největším urychlovači na světě LHC. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close