(c) Graphicstock

Archeologové objevili na východě Čech obchodní stanici z 5. tis. př. n. l.

Na východě Čech se surovina z tohoto naleziště nevyskytuje. Část pochází pravděpodobně z Jizerských hor a část také z Polska a Slovenska.

Při výzkumu v trase budoucího úseku dálnice D11 severně od Hradce Králové učinili archeologové unikátní objev. Nalezli zřejmě sedm tisíc let starou obchodní stanici s kamennými nástroji. „Koncentrace artefaktů, jako jsou třeba kamenné nože, sekyrky a úštěpy je vysoká,“ uvedl archeolog Radomír Tichý z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Výzkum v trase budoucího úseku dálnice D11 vedoucího od Hradce Králové na Jaroměř začal na jaře 2017 a nyní pokračuje druhou etapou. „První etapa výzkumu probíhala do začátku léta 2017 a vzhledem k rozsahu stavby se jednalo o jeden z největších výzkumů v České republice. Jeho extrémní náročnost byla dána i tím, že se investor rozhodl zahájit výzkum najednou v celé trase budované dálnice od Hradce Králové až k Jaroměři. Druhá etapa je již o poznání klidnější. Pracuje se už jen na místech, které byla dříve pro výzkum nepřístupná,“ uvedl archeolog Ladislav Rytíř z FF UHK.

Odborníci z hradecké univerzity se teď společně s kolegy z Archeologického centra Olomouc soustředí na okolí Jaroměře. K nejvýznamnějším objevům se zatím řadí nález sídliště s keramikou z pátého tisíciletí před naším letopočtem. „Sídliště je výjimečné počtem archeologických objektů,“ řekl Radomír Tichý z Katedry archeologie FF UHK.

Zmíněné sídliště již archeologové znají z první etapy výzkumu, nyní ale mají pracovní interpretaci, podle které by mohlo jít o obchodní stanici. „Na východě Čech se totiž surovina z tohoto naleziště nevyskytuje. Část pochází pravděpodobně z Jizerských hor a část také z Polska a Slovenska,“ vysvětlil Ladislav Rytíř.

„Zajímavé je, že např. surovina k výrobě kamenných broušených seker pochází pouze z Jizerských hor, nazýváme ji metabazit typu Pojizeří. To dokládá orientaci pouze na tento zdroj, natolik se jevil tento kámen užitečný v mladší době kamenné. Oproti tomu surovina k výrobě štípaných nástrojů, lidově nepřesně známých jako pazourky, je daleko pestřejší. Donášela se z území dnešního Polska, v případě obsidiánu až ze Slovenska či Maďarska. V mladší době kamenné tedy každá osada musela být tak trochu obchodní stanicí. A my jsme rádi, že jednu z nich výzkum zachytil v takovém rozsahu,“ dodal docent Tichý.

Staveniště dálnice, které je dlouhé 25 kilometrů a široké přibližně 60 metrů, vede archeologicky velmi cennou oblastí. Ze země již v průběhu výzkumu archeologové vyzvedli nálezy z období od pravěku po novověk, nejstarší předměty jsou z mladší doby kamenné. Objeveny byly např. domy a pohřebiště z doby bronzové, pohřebiště z raného středověku nebo zbytky polních opevnění armád z 18. století či z Prusko-rakouské války z roku 1866. „Po základním laboratorním ošetření nálezů, inventarizaci a odborném zhodnocení se začíná pracovat na Nálezové zprávě, což je základní a primární výstup každého archeologického výzkumu, který v sobě shrnuje všechna data získaná výzkumem a je pak uložen mimo jiné v archivu Archeologického ústavu v Praze. Nálezy se pak předají do Muzea východních Čech v Hradci Králové, kde budou přístupné pro další badatele,“ uzavřel magistr Rytíř.

tisková zpráva Univerzity Hradec Králové

Emoční umělá inteligence a trend Bring Your Own Enhacement

„Technologie mění naši představu o tom, co znamená být člověkem,“ říká viceprezident výzkumu, význačný analytik …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close