Sciencemag.cz
Doporučujeme
Astronomové byli poprvé svědky prudké kosmické srážky, při níž jedna galaxie proniká intenzivním zářením do druhé. Jejich výsledky, publikované dnes v časopise Nature, ukazují, že toto záření tlumí schopnost zraněné galaxie tvořit nové hvězdy. Tato nová studie kombinuje pozorování z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) a z ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a odhaluje všechny kruté detaily této galaktické bitvy.
Ve vzdálených hlubinách vesmíru se dvě galaxie ocitají v napínavé válce. Znovu a znovu se k sobě přibližují rychlostí 500 km/s na násilném kolizním kurzu, aby si zasadily jen letmý úder a pak se stáhly a připravily na další kolo. „Proto tento systém nazýváme ‚kosmickým kláním‘,“ říká spoluvedoucí studie Pasquier Noterdaeme, výzkumník z IAP (Institut d’Astrophysique de Paris) a FCLA (French-Chilean Laboratory for Astronomy) v Chile, a přirovnává ho ke středověkému sportu. Tito galaktičtí rytíři však nejsou zrovna rytíři a jeden z nich má velmi neférovou výhodu: používá kvazar, který svého protivníka probodne kopím záření.
Kvasary jsou jasná jádra některých vzdálených galaxií, která jsou poháněna supermasivními černými dírami a uvolňují obrovské množství záření. Kvasary i splynutí galaxií bývaly mnohem častější, objevovaly se častěji v prvních miliardách let vesmíru, takže pro jejich pozorování astronomové nahlížejí do vzdálené minulosti pomocí výkonných teleskopů. Světlo z tohoto „vesmírného klání“ k nám dorazilo až po více než 11 miliardách let, takže ho vidíme takové, jaké bylo v době, kdy byl vesmír starý jen 18 % svého současného stáří.
„Poprvé zde vidíme přímý vliv záření kvasaru na vnitřní strukturu plynu v jinak pravidelné galaxii,“ vysvětluje spoluvedoucí studie Sergej Balašev, který je vědeckým pracovníkem Ioffeho institutu v ruském Petrohradě. Nová pozorování naznačují, že záření uvolněné kvazarem narušuje oblaka plynu a prachu v pravidelné galaxii a zanechává za sebou pouze nejmenší a nejhustší oblasti. Tyto oblasti jsou pravděpodobně příliš malé na to, aby v nich mohly vznikat hvězdy, takže v poraněné galaxii zůstává méně hvězdných jeslí a ona samotná prochází dramatickou proměnou.
Tato galaktická oběť však není jediná, která prochází změnami. Balašev vysvětluje: „Předpokládá se, že tato sloučení přivádějí obrovské množství plynu k supermasivním černým dírám sídlícím v centrech galaxií.“ V kosmickém souboji se nové zásoby paliva dostávají na dosah černé díry pohánějící kvasar. Když se černá díra nasytí, může kvazar pokračovat ve svém ničivém útoku.
Tato studie byla provedena pomocí ALMA a přístroje X-shooter na VLT ESO, které se nacházejí v chilské poušti Atacama. Vysoké rozlišení ALMA pomohlo astronomům jasně rozlišit obě splývající galaxie, které jsou tak blízko u sebe, že při předchozích pozorováních vypadaly jako jeden objekt. Pomocí přístroje X-shooter vědci analyzovali světlo kvazaru při průchodu běžnou galaxií. To umožnilo týmu studovat, jak tato galaxie v tomto kosmickém souboji trpí zářením kvasaru.
Pozorování pomocí větších a výkonnějších teleskopů by mohla o podobných srážkách odhalit více. Jak říká Noterdaeme, dalekohled, jako je ELT (Extremely Large Telescope) ESO, „nám jistě umožní posunout vpřed naše chápání tohoto i dalších systémů, abychom lépe pochopili vývoj kvasarů a jejich vliv na hostitelské a blízké galaxie.“
Tento výzkum byl prezentován v článku, který vyjde v časopise Nature pod názvem „Quasar radiation transforms the gas in a merging companion galaxy“. (doi: 10.1038/s41586-025-08966-4)
tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2025/09
Skvělé poučení. Rvou se jak psi a stejně jednou nakonec oba vyšumí do nicoty.