Poslední léta se značně trápíme vedrem. Drtivá většina z čtenářů Sciencemagu ovšem žije v mírném pásu. Starověké (a další) civilizace ze subtropů na tom byly ještě mnohem hůře. Často se nešlo chladit vodou, protože do domů nebyla zavedena. Nepřekvapivě scházela klimatizace. Jaké techniky/technologie se zde volily, aby se v takovém …
více »Proč Venuše přišla o vodu?
Venuše měla v době svého vzniku téměř stejné složení jako Země. Kdyby Země byla dokonalou koulí a veškerá voda zkapalněla, vytvořila by na povrchu vrstvu tlustou 3 kilometry; na Venuši by to však byly jen 3 centimetry. Voda je zde dnes přítomna výhradně v podobě stop páry v atmosféře – …
více »Poprvé detekovali plynnou kyselinu siřičitou
Učebnice chemie standardně praví, že kyselina siřičitá je známá pouze v roztocích, nikoliv jako samostatná sloučenina. Vědci z Lipského institutu pro troposférický výzkum (TROPOS) nyní ale poprvé prokázali existenci kyseliny siřičité (H2SO3) v atmosféře v plynné fázi. Výsledky byly publikovány v Angewandte Chemie. Přes velké úsilí s využitím různých spektroskopických …
více »Na Ganymedu jsou stopy největšího impaktu asteroidu ve Sluneční soustavě
Přibližně před 4 miliardami let narazil do Jupiterova měsíce Ganymedu asteroid. Vědci z univerzity v Kobe nyní zjistili, že osa největšího měsíce Sluneční soustavy se v důsledku nárazu posunula, což potvrdilo, že asteroid byl asi 20krát větší než ten, který ukončil éru dinosaurů. Způsobil jeden z největších dopadů se zřetelnými …
více »Navrhují RNA svět a vznik života ve sladké vodě
Nová teorie navrhuje, že RNA svět mohl existovat nikoliv u podmořských vývěrů (dnes nejoblíbenější představa), ale na vulkanických ostrovech. Skládání jednotlivých kousků RNA do větších molekul i replikace řetězců RNA má lépe fungovat ve vodě s nízkým obsahem soli a vysokým pH. Za těchto podmínek je relativně potlačena hydrolýza, vlákna …
více »Má smysl namísto života hledat ve vesmíru složitou chemii?
Místo otázky, zda na Enceladu (nebo obdobném místě), existuje život, má možná smysl se ptát jinak: „Jaký je rozsah organické chemické evoluce v oceánu Enceladu?“ Tento posun by mohl umožnit nasadit techniky hlubokého učení bez ohledu na to, zda je Enceladus v současnosti živý, zda se nachází na cestě k …
více »Kolik tak mohly vážit první hvězdy?
Po velkém třesku z chemických prvků nějaký čas existovaly pouze vodík a helium. Přibližně o 200 milionů let později začaly vznikat první hvězdy (populace III, Pop III). Teprve tyto hvězdy zahájily ve svých jádrech výrobu těžších prvků. Když se hvězdy Pop III dostaly na konec svého životního cyklu, některé z …
více »Týden na ITBiz: Budoucnost podnikové umělé inteligence není o větším množství dat
Brazilský nejvyšší soud nechal zablokovat síť X. Popsán malware NGate, který útočníci využili k výběrům peněz z českých bankomatů. Národní centrum IT4Innovations v Ostravě se připravuje na obměnu superpočítačů. Ness Czech spouští nový inovační datový hub pro střední a východní Evropu Společnost Ness Czech, součást Ness Digital Engineering, zřizuje mezinárodní inovační …
více »Zmapovali 50 000 záhadných uzlů DNA v lidském genomu
Lidský genom obsahuje neobvyklá místa, zauzlení (knots), kde je DNA čtyřvláknová. Místa vznikají vzájemným párování cytosinů na stejném vláknu. Tyto uzly se označují jako i-motifs. Dosud se o nich skoro nic nevědělo, předpokládalo se ovšem, že budou regulovat čtení „klasických“ genů. Nyní byla publikována první komplexní mapa těchto struktur DNA, …
více »Nízký bod tání gallia bude třeba vysvětlit znovu
Gallium jako prvek známe skoro 150 let, jak to vypadá, stále je ale u něj co objevovat. Víme, že gallium má na kov zajímavé vlastnosti, třeba nízkou teplotu tání (30 °C). Používá se zejména jako polovodič, ale také v telekomunikacích, LED diodách a laserových diodách, solárních panelech, vysoce výkonných počítačích, …
více »