Pavel Houser

Štěstí u soudu a na čem všem závisí

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Soudci se stejně jako jiní lidé dopouštějí kognitivních zkreslení – ke smůle či štěstí těch, o jejichž osudu se rozhoduje. Následující dva příklady nemají, řekněme, povahu života a smrti, ba ani viny či neviny, i tak ale osud řady lidí ovlivňují dost podstatně. Soudci, tak jako jiní lidé s rozhodovací …

více »

Obří vlákno vodíku je dlouhé 3 900 světelných let

Astronomové identifikovali dosud největší strukturu v Mléčné dráze. Ačkoliv vodík představuje nejrozšířenější prvek ve vesmíru, detekovat oblaka plynného vodíku v mezihvězdném prostředí je dosud docela problém. Mezinárodní tým vedený astronomy z Max Planck Institute of Astronomy nedávno zaznamenal v naší galaxii mohutné vlákno atomárního vodíkového plynu. Tato struktura, pojmenovaná Maggie, …

více »

Deuterium může vylepšit fungování léků

Vědci z Bonnské univerzity představili metodu, která umožňuje přesně zavádět těžký vodík (deuterium) do řady různých molekul. Takto získané deuterované sloučeniny jsou stabilnější vůči rozkladu některými enzymy. Léky vyrobené touto metodou mohou být účinné déle, pak by je tedy šlo užívat v nižších dávkách. Studie byla publikována v Angewandte Chemie. …

více »

Mise k Sedně – šance jednou za 113 životů

Planetka Sedna je vzdálený transneptunický objekt známý především díky své velmi protáhlé eliptické dráze o délce 11 390 let. Aktuálně se nachází na cestě k periheliu (nejtěsnějšímu přiblížení ke Slunci), jehož dosáhne v roce 2076. Poté se Sedna opět vydá do hlubokého vesmíru a nevrátí se k nám po celá …

více »

Geneticky modifikovaná medúza rozzáří svou mysl

Lidský mozek má řádově 100 miliard neuronů, které vytvářejí 100 bilionů propojení. Pochopení toho, jak tyto obvody přesně fungují a jak souvisejí s naším chováním, není zrovna triviální. Jako jednodušší a modelový organismus by mohla proto vědcům posloužit malá (1 cm v dospělosti) medúza Clytia hemisphaerica. Na Caltechu nyní vytvořili …

více »

Chytrý materiál detekuje poškození změnou barvy

Výzkumníci z ETH Zurich a University of Fribourg vyvinuli nový typ laminátu, který mění barvu, jakmile se materiál deformuje. Znamená to jednoduchý způsob kontroly kvality, umožňující ihned zaregistrovat případné poškození. V automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, letadel i budov se vedle lehkých kovů (hliník, hořčík, titan…) ve stále větší míře …

více »

Vědci vysvětlili obří teplotu slunečné koróny

Teplota sluneční koróny v milionech stupňů (°C či K) je dosud trochu záhadou. Podle nové teorie by příčinou mohla být sluneční atmosféra těsně pod koronou, kde se zvukové vlny a některé vlny plazmatu šíří stejnou rychlostí. Vědci z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf nyní vyvinuli model, v rámci kterého se chování těchto vln …

více »

Život pod ledem osamělých planet

Osamělé planety, tedy takové, které unikly z dosahu svých hvězd, by podle nové studie mohly i bez tohoto zdroje energie být vhodné pro život. Manasvi Lingam upozorňuje na to, že na každou objevenou planetární soustavu (v průměru s pár terestrickými planetami) připadá 30–40 planet potulujících se volně vesmírem. Lze si …

více »