Fyzikové z japonského centra RIKEN prokázali, že k ovládání pohybu skyrmionů, tedy magnetických vírů, lze použít i nepatrné množství tepla. Objev by mohl pomoci vyvíjet energeticky účinné formy elektroniky, které budou využívat odpadní teplo. O skyrmionech se často uvažuje jako o nosičích informací v počítačích/elektronice příští generace. Skyrmiony se mohou …

Nová studie se pokouší o výpočet toho, jak gravitační vliv temné hmoty ovlivňuje objekty ve Sluneční soustavě, včetně kosmických lodí a vzdálených komet. Navrhuje také způsob, jak by bylo možné vliv temné hmoty přímo pozorovat pomocí budoucích experimentů. Výsledky byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. „Předpokládáme, …

Co je na objevu tak zvláštního? Jde totiž o předcházející vývoj bílých trpaslíků. Hvězdy, jak alespoň předpokládáme v případě našeho Slunce, během fáze expanze obyvatelnou zónu vyčistí (i když samotná Země možná nebude pohlcena, protože se vzhledem ke klesající hmotnosti Slunce přesune na vzdálenější oběžnou dráhu). Jinak řečeno, nově objevená …

Se spinem neutronu (1/2) je to překvapivě složité. Neutron se skládá ze 3 kvarků (2 kvarky d a 1 kvark u), ty však podle nové studie odpovídají pouze za 25 až 30 % celkového spinu neutronu. Další vliv zde mají gluony, tedy částice silné interakce, které v nukleonech lepí kvarky …

Ransomware a cryptojacking cílí na linuxové systémy v cloudu. USA zabavily bitcoiny za 3,6 mld. dolarů. Starlink kvůli geomagnetické bouři přišel o satelity. Ransomware a cryptojacking cílí na linuxové systémy v cloudu Podle studie společnosti VMware více než polovina uživatelů používá nástroj Cobalt Strike protiprávně. Trh IaaS směřuje k dlouhodobým …

Jak známo, problém tří těles nemá analytické řešení. Musí se počítat přibližně, iteracemi krok po kroku. Jde-li o tři hvězdy (tělesa) srovnatelné velikosti, pak obvyklý scénář je následující. Nejprve se všechna tři tělesa prudce přitahují, pak je jedno z nich vymrštěno ven, zatímco druhé dvě začnou obíhat kolem společného těžiště …

Supravodivost nebo kvazičástice nesoucí zlomky elektrického náboje představují příklady relativně exotických fyzikálních jevů, jejichž realizace vyžaduje extrémní podmínky, ultranízké teploty nebo obří tlaky či magnetická pole. Existence kvazičástic se zlomkem náboje elektronu bez nutnosti silných magnetických polí by každopádně mohla být přínosná pro nové typy kvantových materiálů a aplikací včetně …

Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a z naměřených výsledků pochopil, že se mu podařil průlomový objev. V roce 1959 za něj získal Nobelovu cenu a polarografie byla po řadu let jednou z nejpoužívanějších analytických metod na světě. V odkazu jediného českého nobelisty v technickém …

Již asi 15 let vědce mate způsob, jímž voda protéká uhlíkovými nanotrubičkami se stěnami o tloušťce až jediného atomu. Z pohledu teorie dynamiky tekutin se zde děje něco podivného; kapalina paradoxně prochází užšími nanotrubičkami snadněji a ve všech nanotrubičkách se navíc pohybuje téměř bez tření. Nová studie uvádí, že vysvětlením …

Hvězdy výrazně hmotnější než Slunce mají velmi horká jádra a vysoká teplota znamená i vysokou rychlost jaderných reakcí. Velké hvězdy tak patří mezi nejjasnější objekty v naší galaxii, své palivo ale spotřebují rychle; jejich životnost je proto relativně krátká, řádově 10 milionů let ve srovnání s 10 miliardami let Slunce. …