Bitcoin na maximu. Přibývá chytrých televizí. Intel čeká nižší marže. PayPal chce prý převzít Pinterest. Red Hat novými aktualizacemi podporuje edge computing Red Hat představil řešení určená k zajištění konzistence otevřeného hybridního cloudu v nejvzdálenějších částech podnikové sítě Red Hat OpenShift 4.9 a Red Hat Advanced Cluster Management for Kubernetes …
více »Vesmír má mít informační obsah 6 x 10 na 80 bitů
Kolik informací je zakódováno ve viditelném vesmíru? Otázka je to samozřejmě poněkud komplikovaná až filozofická, ale zůstaňme v užším rámci. Nejde nám teď o to, zda informaci dokážeme čerpat, využít, zda je nějak jedinečná a ne redundantní, ale představme si prostě „maximální možné množství“. Melvin M. Vopson z University of …
více »Amyloidové plaky se mohou vyskytovat i v oční sítnici
Amyloidní plaky jsou bílkovinné usazeniny, které se hromadí mezi mozkovými buňkami, zřejmě různě komplikují jejich fungování a nakonec mohou vést k odumírání neuronů. Jsou považovány za charakteristický znak Alzheimerovy choroby, i když nemusí být nutně vlastní příčinou. Amyloidová ložiska se však mohou vyskytovat také v oční sítnici, často u pacientů …
více »Hubbleův dalekohled dokazuje trvalou přítomnost vodní páry v atmosféře Europy
Zjištění stabilního množství vody na Europě je však o něco překvapivější než na Ganymedu. Pozorování Jupiterova ledového měsíce Europa Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalilo trvalou přítomnost vodní páry – záhadně však pouze na jedné polokouli. Předchozí pozorování vodní páry na Europě byla spojena s výtrysky z ledu, jak je vyfotografoval Hubbleův …
více »Nejdokonalejší grafen vznikl na slitině mědi a niklu
Průmyslové využití grafenu je stále limitováno technologiemi jeho výroby – cenou i kvalitou. Kvalitou se myslí jak vrstvy připravené bez defektů, tak i materiál o dostatečných rozměrech. Rod Ruoff z Institute for Basic Science a jeho kolegové nyní dokázali vypěstovat velkoplošný monokrystalický grafen bez kazů (což obnáší nečistoty ve vrstvě, …
více »V protoplanetárním disku Sluneční soustavy byla podivná mezera
V rané fázi vývoje měla Sluneční soustava podobu protoplanetárního disku prachu a plynu, který se otáčel kolem Slunce a postupně z něj vznikaly současné planety. Nová analýza dávných meteoritů, kterou provedli vědci z MIT a dalších institucí, naznačuje, že v tomto disku existovala před 4,567 miliardami let záhadná mezera, a …
více »Superionický led může za neobvyklé magnetické pole Uranu a Neptunu
Existenci superionického (superiontového) ledu předpokládáme v nitru velkých planet a podařilo se ho připravit za extrémních laboratorních podmínek i na Zemi. Tato kašovitá forma existující za vysokých teplot a tlaků je elektricky vodivá, protože protony (vodíková jádra) zde nejsou pevně vázány k atomům kyslíku. Z téhož důvodu předpokládáme, že superionický …
více »RNA má ráda hořčík, ale ne sodík. Jak tedy vznikl RNA svět?
Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných. To zrovna neodpovídá prostředí podmořských vývěrů, které dnes z hlediska vzniku života favorizujeme. Více sodíku …
více »Přesně změřili poločas rozpadu neutronu
Neutron mimo atomové jádro není stabilní, má střední dobu života jen asi 15 minut. Existují dvě hlavní metody, jimiž se doba života neutronu měří; takto získané výsledky se od sebe liší až o 15 s, což je samozřejmě hodně (hlavně relativně vzhledem k samotnému poločasu). Ony dvě techniky jsou „kontejner“ …
více »Oceány na Venuši zpochybněny, prý nikdy nevznikly
Měla před 4 miliardami let namále i Země? Dnes většinou předpokládáme, že Venuše se v minulosti více podobala Zemi a na jejím povrchu existovaly oceány kapalné vody umožňující i existenci života pozemského typu. Různé modely se ovšem podstatně liší v tom, zda se prostředí změnilo na pekelný skleník už před …
více »