Mezinárodní vědecký tým poprvé popsal chemické vlastnosti 2 uměle vyrobených supertěžkých prvků moscovia (moskovium, český ekvivalent ale prý dosud není oficiální) a nihonia (prvky 115 a 113). Moscovium se tak stalo nejtěžším prvkem, který byl kdy studován z hlediska chemických vlastností. Oba nově charakterizované prvky jsou chemicky o něco reaktivnější …
více »Magický grafen může být supravodivý jen do 60 K
Magický grafen, tj. dvojvrstva, kde jsou obě vrstvy vůči sobě pootočené o 1,1 stupně, si rozhodně užil své chvíle mediální slávy. Jedná se o uspořádání s mnoha výjimečnými vlastnostmi, prakticky použitelný supravodič se z něj ovšem nestane; alespoň ne bez dalších úprav. Maximální teplota supravodivosti (tj. teplota supravodivého přechodu) magického …
více »Temná hmota by mohla hvězdám zajistit nesmrtelnost
Hvězdy poblíž středu naší galaxie se chovají poněkud podivně. Vysvětlením může být temná hmota. A co by z toho mohlo plynout dále? Vědci se domnívají, že objevil novou třídu hvězd, které by mohly existovat ve vzdálenosti jednoho světelného roku od středu Mléčné dráhy a mohly by fungovat podle neobvyklého mechanismu: …
více »Týden na ITBiz: V grafenu poprvé detektovali elektronové víry
Finsko od jara v Baltském moři zaznamenává narušování satelitní navigace. ČSÚ: Umělou inteligenci používá již 11 % firem. Bitcoin se blíží dosavadnímu maximu z letošního března. V grafenu poprvé detektovali elektronové víry Elektrony v běžném vodiči se při pohybu srážejí s atomy nečistot nebo dírami v krystalové mřížce vodiče a …
více »Navrhují vznik temné energie v černých dírách
Na první pohled není mezi černými dírami a temnou energií žádná souvislost. Černé díry hmotu polykají, „nerozhánějí“ prostor od sebe jako antigravitace/temná energie. Nová studie si nicméně všímá následující korelace. Na počátku vesmíru byla gravitační síla hmoty nahuštěné vedle sebe obrovská – a přesto docházelo k rychlému rozpínání (inflace). Kde …
více »Opice, Shakespeare a Rossův–Littlewoodův paradox
I českými médii proběhla zpráva o nové studii popisující známý paradox: jak je to s opicí (opicemi), co píše náhodně na psacím stroji. V nekonečném čase (nebo bude-li nekonečno opic) jistě nakonec napíše kompletní Shakespearovo dílo. Tak zní známý teorém, nová studie (možná snad spíše „studie“) to ovšem „vyvrátila“ – …
více »Polární dinosauři nebyli větší
Vlci žijící na dalekém severu jsou mohutnější než jejich kolegové z mírného pásma. Má to nespornou logiku, vztah mezi povrchem a objemem těla a z toho vyplývající schopnost se zahřát atd. Jedná ale opravdu o obecné pravidlo? Nová studie vedená vědci z University of Alaska Fairbanks a University of Reading …
více »Titan má mít tlustou kůru metanového hydrátu
A co by z toho mohlo vyplývat pro eventuální místní život? Snad větší šance, protože podpovrchový oceán bude teplejší… Nová studie, kterou vedli vědci z University of Hawai’i (Mānoa), odhalila, že metan po povrchu Titanu nejen teče a prší. Může být zachycen i uvnitř vodního ledu a vytváří vrstvu (kůru) …
více »Matematiku a přírodní vědu prý spojuje stejná role náhodných procesů a pravděpodobnosti
O tom, co je to přesně matematika, těžko dojít ke shodě. Můžeme se setkávat s názory platónskými, pokládat matematiku za sociální (kulturní) konstrukt, za formu jazyka nebo prostě za aparát, techniku určenou pro další vědy popisující reálný svět. Matematické věty vynalézáme, nebo objevujeme? Je „pí na nebesích“ (a zůstane tam, …
více »Každá fobie sídlí v mozku jinde a funguje odlišně
Někdo má strach z výšek, někdo z pavouků, jiný se stydí a děsí představy projevu na veřejnosti. Dlouhou dobu se předpokládalo, že všechny tyto fobie jsou si nějak podobné, realizují se v mozku prostřednictvích obdobných scénářů atp. V mozku měl existovat nějaký okruh strachu, do něhož by byla zapojena amygdala, …
více »