Pavel Houser

Lidské stopy v Arabské poušti staré 120 000 let

V poušti Nefud na severu Saudské Arábie byly objeveny stopy Homo sapiens. Nejspíš menší skupina lidí se zde tehdy zastavila u mělkého jezera, ale nezůstala zde delší dobu a pokračovali v další cestě. Autoři výzkumu tak soudí na základě toho, že se jim nepodařilo objevit žádné zbytky kamenných nástrojů. Dnešní …

více »

Speciální magnetické detektory – když grafen a diamant spolupracují

Elektrony v grafenu se chovají zvláštně, jejich proud se přirovnává ke kapalině. Jak ale takové elektrické proudy přesně zaznamenávat a podrobněji analyzovat? Právě to by mohla umožnit jiná modifikace uhlíku, diamant. Příslušný detektor by se přitom dal využít třeba i ke zkoumání vysokoteplotních supravodičů. Samotný princip detekce je jednoduchý. Pohybující …

více »

Vznik těžkých prvků ve vesmíru: srážky neutronových hvězd jich nedokázaly vytvořit dostatek

Nová studie odhaluje zajímavý nepoměr mezi množstvím těžších prvků v současném vesmíru a mechanismy, které je měly vytvořit. Podle výzkumu evoluce galaxií nedochází ke srážkám neutronových hvězd např. dostatečně často na to, kolik je ve vesmíru zlata. Dosavadní modely bude třeba upravit. Prvky vznikají různě, pouze ty nejlehčí (vodík, helium …

více »

Ig Nobel: Nůž ze zmrzlých výkalů, vztah líbání k HDP

Již potřicáté byly na Harvardu uděleny ceny Ig Nobel, tentokrát virtuálně. Ocenění bylo původně míněno nelichotivě, postupně se z něj však stala přehlídka bizarních a kuriózních výzkumů a laureáti jsou na něj zpravidla hrdí. Kdo vyhrál letos? Metin Eren, antropolog z Ken State University v Ohiu, testoval tradovanou legendu o …

více »

Proč příroda nevytváří červenou pomocí rozptylu světla?

Modré mládě krasky krátkoocasé jávské se svým rodičům zbarvením zatím moc nepodobá. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Živé organismy své barvy tvoří cca dvěma hlavními způsoby – pomocí pigmentů a jako tzv. strukturální barvy. V prvním případě je základem absorpce světla, ve druhém jeho rozptyl, jehož se dosahuje pomocí konkrétní geometrie (poznámka: za hlavní rozdíl by se snad dalo brát, že pigment po mechanické destrukci, rozemletí apod., …

více »

Magnetické paměti půjde ovládat nejen cívkou, ale i elektrickým polem

Langasit s holmiem ukazuje dosud neznámou reakci elektrické polarizace na změnu směru vnějšího magnetického pole. Magnetoelektrický jev může mj. obnášet situaci, kdy se vnějším magnetickým polem mění elektrické vlastnosti krystalu. Tento mechanismus hraje roli u některých typů senzorů a uvažuje se i o jeho využití při ukládání dat. Jak uvádí …

více »

Exoplanety mohou být i z diamantů

Ze Sluneční soustavy nic takového neznáme, ale některé exoplanety bohaté na uhlík mohou být složeny z diamantů a oxidu křemičitého. K takovému závěru alespoň dospěla studie Arizona State University a University of Chicago publikovaná v The Planetary Science Journal. Klíčovým parametrem je podle autorů výzkumu poměr uhlíku a kyslíku. Pokud …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close