Z moderního vědeckého pohledu je víno, které pili starověcí Římané, často považováno za špatně vyrobený nápoj nevalné a nekonzistentní chuti. Tvrdí se, že římští vinaři museli maskovat nedostatky svých produktů přidáváním koření, bylin a dalších přísad do čerstvě vylisované hroznové šťávy. Nová studie hliněných nádob používaných při kvašení vína – …
více »Experimenty na urychlovači LHC zaznamenaly kvantové provázání při dosud nejvyšší energii
Entanglement je fascinujícím rysem kvantové fyziky. V roce 2022 byla udělena Nobelova cena za fyziku Alainu Aspectovi, Johnu F. Clauserovi a Antonu Zeilingerovi za experimenty se zapletenými (provázanými) fotony. Tyto výsledky potvrdily předpovědi, které učinil zesnulý teoretik CERNu John Bell (Bellovy nerovnosti). Entanglement zůstává nicméně z velké části neprozkoumán při …
více »Kolik je ve vesmíru světla? Sonda New Horizons asi vyřešila záhadu
Jak temný, respektive naopak světlý, je hluboký vesmír? Astronomové možná konečně odpověděli na tuto dlouholetou otázku, když využili možností a vzdálené pozice sondy NASA New Horizons a provedli dosud nejpřesnější přímé měření celkového množství světla, které vesmír generuje. Více než 18 let po startu a 9 let po průzkumu Pluta …
více »Matematika a volby: Jak výsledky ovlivňuje velikost obvodu
Především – toto je text pro zábavu a abstraktní matematický nadhled, není cílem navrhovat jakékoliv reformy volebního systému a už vůbec ne doporučovat volbu konkrétních stran. Následující model má ukazovat, že/jak jsou lidé ovlivnitelní. Na čemž ale není nic samo o sobě špatného. (Respektive těžko to může být jinak, viz …
více »Experiment CMS v CERNu stanovil s vysokou přesností hmotnost bosonu W
Projekt CMS v CERNu je nejnovějším z řady experimentů zjišťujících hmotnost bosonu W – elementární částice, která spolu s bosonem Z zprostředkovává slabou interakci. Vědci z kolaborace CMS (Compact Muon Solenoid) analyzovali data ze srážek protonů s protony z druhého běhu Velkého hadronového urychlovače LHC (CMS v užším slova smyslu …
více »Země mohla mít před 466 miliony lety prstenec, skoro jako Saturn
Nové objevy naznačují, že Země mohla mít systém prstenců. Zformovat se měl přibližně před 466 miliony let, na začátku období netypicky intenzivního bombardování meteority známého jako ordovický impaktní vrchol (spike). Překvapivá hypotéza vychází z rekonstrukcí deskové tektoniky pro období ordoviku, které si všímají polohy 21 kráterů po dopadech asteroidů. Všechny …
více »Týden na ITBiz: Objevili nový materiál pro opticky řízenou magnetickou paměť
Magnetické vlastnosti nového materiálu se rychle a snadno mění v reakci na světlo. Intel o dva roky odložil výstavbu továren na čipy v Německu a v Polsku. Muskova síť X se vyhne regulacím EU, vliv na trh je příliš malý. Salesforce představuje Agentforce – AI nástroj pro budoucnost zákaznických služeb …
více »Bílkoviny snižují toxicitu oxidu grafenu při podávání léků
Grafen a oxid grafenu slibují celou řadu medicínských aplikacích, obavy z možné toxicity těchto materiálů však přetrvávají. Nové studie přichází s tím, jak udělat oxid grafenu (GO) biologicky šetrnějším a na jeho základě postavit systém pro transport léčiv v organismu. Oxid grafenu je díky kyslíkovým můstkům na uhlíkové kostře rozpustný …
více »Kde se bere cer
Cer je kov vzácných zemin (lanthanoid). Má významné technologické využití, například v některých typech žárovek a plochých obrazovkách. Zatímco v zemské kůře je tento prvek vzácný (PH: respektive, jak se jinde dodává, on zase „v absolutních číslech“ nijak vzácný není, ale je vzácný pro nás, protože se moc nevyskytuje ve …
více »Temná hmota mohla pomoci vytvořit supermasivní černé díry v raném vesmíru
Vznik supermasivních černých děr, jako je ta v centru Mléčné dráhy, trvá dlouho. I v případě hmotných a krátkověkých hvězd o hmotnosti 50 Sluncí zabere jejich vyhoření cca miliardu let a výsledkem pak bude černá díra o hmotnosti asi 10 Sluncí. Černá díra Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy má …
více »