Pavel Houser

Dnešní podobu Sluneční soustavy mohla zformovat další hvězda

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Nová studie naznačuje, že před miliardami let mohla velmi blízko Sluneční soustavy proletět další hvězda. V důsledku toho byly tisíce menších těles ve vnější Sluneční soustavě za oběžnou dráhou Neptunu vychýleny na vysoce skloněné oběžné dráhy kolem Slunce. Některá z těchto těles byla zřejmě také zachycena planetami Jupiter a Saturn …

více »

Supravodivost: Popsali bohatý svět hydridů yttria

Výzkumníci z univerzity v Bayreuthu identifikovali nové sloučeniny yttria a vodíku, což je objev, který může mít významné důsledky pro vývoj vysokotlakých supravodičů. Již známe několik supravodivých hydridů vzácných zemin, o nichž se uvádí, že jsou supravodiči při vysokých tlacích blízko pokojové teplotě. Ve většině případů se jedná o produkty …

více »

Týden na ITBiz: Patří datová centra do vesmíru? 

Kvantové počítače spolupracují s magnony. Neprokázala se spojitost mezi používáním mobilů a rakovinou mozku, uvádí WHO. Patří datová centra do vesmíru? Když se uvažuje o elektrárnách na oběžné dráze, proč by se do vesmíru nemohla přesouvat i datová centra? Plán přitom zdaleka není sci-fi – alespoň v tom smyslu, že …

více »

Jak staré civilizace bojovaly s vedrem

Poslední léta se značně trápíme vedrem. Drtivá většina z čtenářů Sciencemagu ovšem žije v mírném pásu. Starověké (a další) civilizace ze subtropů na tom byly ještě mnohem hůře. Často se nešlo chladit vodou, protože do domů nebyla zavedena. Nepřekvapivě scházela klimatizace. Jaké techniky/technologie se zde volily, aby se v takovém …

více »

Proč Venuše přišla o vodu?

Venuše měla v době svého vzniku téměř stejné složení jako Země. Kdyby Země byla dokonalou koulí a veškerá voda zkapalněla, vytvořila by na povrchu vrstvu tlustou 3 kilometry; na Venuši by to však byly jen 3 centimetry. Voda je zde dnes přítomna výhradně v podobě stop páry v atmosféře – …

více »

Poprvé detekovali plynnou kyselinu siřičitou

Učebnice chemie standardně praví, že kyselina siřičitá je známá pouze v roztocích, nikoliv jako samostatná sloučenina. Vědci z Lipského institutu pro troposférický výzkum (TROPOS) nyní ale poprvé prokázali existenci kyseliny siřičité (H2SO3) v atmosféře v plynné fázi. Výsledky byly publikovány v Angewandte Chemie. Přes velké úsilí s využitím různých spektroskopických …

více »

Navrhují RNA svět a vznik života ve sladké vodě

Nová teorie navrhuje, že RNA svět mohl existovat nikoliv u podmořských vývěrů (dnes nejoblíbenější představa), ale na vulkanických ostrovech. Skládání jednotlivých kousků RNA do větších molekul i replikace řetězců RNA má lépe fungovat ve vodě s nízkým obsahem soli a vysokým pH. Za těchto podmínek je relativně potlačena hydrolýza, vlákna …

více »

Kolik tak mohly vážit první hvězdy?

Po velkém třesku z chemických prvků nějaký čas existovaly pouze vodík a helium. Přibližně o 200 milionů let později začaly vznikat první hvězdy (populace III, Pop III). Teprve tyto hvězdy zahájily ve svých jádrech výrobu těžších prvků. Když se hvězdy Pop III dostaly na konec svého životního cyklu, některé z …

více »