Pavel Houser

Nejmenší kousek ledu: stačí jen 90 molekul vody

U jedné molekuly můžeme sice změřit její energii a tím i odpovídající teplotu, ale těžko hovořit o skupenství. Led je ledem, vytvoří-li se nějaká krystalová struktura. Z tohoto hlediska se pak zkoumá, jaký je minimální počet molekul vody, aby mělo vůbec smysl jejich spojení označovat jako led. Před několika lety …

více »

Kdo byl na Naxu před Ariadnou? Prý už neandrtálci

Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli. Mohli sem neandrtálci dorazit suchou nohou? Vědci z McMaster University a jejich řečtí kolegové tvrdí, že na ostrově Naxos (kde podle mytologie Theseus zanechal Ariadnu) objevili nástroje staré až 200 000 let. I když v té době se …

více »

Kovové pěny spravované elektrolýzou

periodická tabulka

Kovové pěny představují materiály s velice zajímavými vlastnostmi. Obvykle jde o kovové kostry vyplněné vzduchem. Tyto vnitřní dutiny snižují hustotu materiálu a ten si v ideálním případě přitom zachovává pevnost původního kovu. Problém však nastává v případě, že se kovová pěna poškodí. Svařování nebo jiné techniky prováděné při vysoké teplotě …

více »

Týden na ITBiz: Za růstem mobilního malwaru mají stát i „státní akce“

Sezóna výsledků: Jak se dařilo Applu, Facebooku a Samsungu, co Spotify či Nokia? Google kupuje Fitbit. Za růstem mobilního malwaru mají stát i „státní akce“ Proč přibývá malwaru určeného pro mobilní zařízení? Odpověď je jednoduchá, respektive jednoduchých odpovědí je k dispozici hned několik. Proč Konica Minolta vyvíjí software v Brně? …

více »

Kolik energie si lze vypůjčit z vakua?

Vakuum „vře“ různými energetickými fluktuacemi, mohou z něho vznikat páry virtuálních částic. Po anihiliaci se vypůjčená energie zase vrátí. Na Technické univerzitě ve Vídni, Université libre de Bruxelles a IIT Kanpur (Indie) nyní tyto procesy zkoumali podrobněji. Z výzkumu publikovaného Physical Review Letters nijak nevyplývá, že by bylo možné vytvářet …

více »

Vránám dělá technologie radost

Novokaledonské vrány nejenom užívají nástroje, ale navíc z toho mají potěšení. Podle všeho při tom zažívají obdobný pocit, jako máme při luštění křížovky nebo sudoku – jde prostě o to, aby věci do sebe správným způsobem zapadly. Uvádí to alespoň Dakota McCoy z Harvardu v práci publikované v Current Biology. …

více »

Nejmenší černá díra má jen 3,3 hmotnosti Slunce

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Hvězdy určité hmotnosti se na konci svého vývoje zhroutí do neutronové hvězdy, ty hmotnější vytvoří černou díru. Příslušný limit ale přesně neznáme. Maximální velikost neutronové hvězdy udává Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez; její velikost se odhaduje na 3–5 hmotnosti Slunce. Astronomové (hlavní autor studie publikované v Science je Todd Thompson z Ohio State …

více »

Rez ve slané vodě místo grafenu

periodická tabulka

Ultratenká vrstva oxidu železitého dokáže generovat elektřinu z proudění slané vody. Převod kinetické energie na elektrickou je sám o sobě triviální záležitostí, zde je však zajímavé, jak jednoduché může být příslušné uspořádání. Vědci z Caltechu (vydal tiskovou zprávu) a Northwestern University uvádějí, že reakce kovů/sloučenin kovů a rozpuštěných solí samozřejmě …

více »

Sobecký gen kouzlí s mravenci skoro neuvěřitelně

O čem rozhoduje královna a o čem dělnice. Poměr pohlaví 1:1 vs. 3:1. A co na tom změní otrokářství? Blanokřídlý hmyz se speciálními poměry příbuznosti představuje ideální skupinu, na které se dají různě demonstrovat nebo i trochu testovat matematické modely vyplývající ze sobeckého genu. Kolik budou mít královny synů a …

více »

Jak vznikají duny na Titanu: déšť vs. záření

Především na základě dat se sondy Cassini se dosud soudilo, že duny na Titanu vznikají účinkem deště organických látek, respektive že se jedná prostě o uhlovodíky, které napršely a poté zmrzly (myslí se tím delší uhlovodíky než metan a etan, ale i tyto těžší látky se v atmosféře Titanu podařilo …

více »