Jedna sloučenina může mít za dané teploty a tlaku více (relativně) stabilních pevných fází, pro kapalné a plynné to však neplatí. Nebo ano? Na Tokijské univerzity nyní přišli s kapalinou, která se může vratně „přepínat“ do sklovité podoby, kdy jsou molekuly podstatně méně pohyblivé, ale látka přitom netvoří žádnou uspořádanou …
více »Křížení kvasinek – z rýže a vína na pivo
Moderní pivní kvasinky prý vznikly zkřížením evropských vinných kvasinek a a čínských kvasinek rýžových. V PLOS Biology vyšla studie vedená Justinem Fayem z University of Rochester, podle níž toto zjištění dokumentuje dávno probíhající transfer technologií přes Hedvábnou stezku nebo její starší analogii. Vědci vyšli z toho, že mnohé populace pivních …
více »Vydří archeologie, co to vůbec je?
Mořské vydry používají nástroje, takže jejich artefakty v jistém ohledu patří do předmětu studia archeologie. A co archeologie mořských vyder zjistila? Mořské vydry (kalani, Enhydra lutris) někdy tlučou kamenem do škeble, někdy škeblí o kámen. Možná, že v různých oblastech vydry používají nástroje různým způsobem, pak by se dalo mluvit …
více »Magnonová zařízení mají generovat méně tepla, jenže je tu problém
Magnon si můžeme představit jako kvazičástici – jde o vlnu/proud, který při svém šíření materiálem převrací spiny. Oproti elektronům přinášejí magnony při přenosu informace několik výhod, především nižší šum/odpor, což znamená nižší energetickou spotřebu i méně problémů s chlazením. Vědci z University of California v Riverside doporučují představit si to …
více »Umělý chemický přepínač DNA pomáhá pochopit mechanismy epigenetiky
Vědci z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy připravili umělý chemický přepínač DNA citlivý na světlo a učinili tak první krok na cestě k umělé epigenetice – cílenému zapínání a vypínání genů. Jejich práci nyní publikoval prestižní vědecký časopis Chemical Science. Genetická informace obsažená v DNA se předává během dvou …
více »Zlatý fulleren kombinuje hned dvě platónská tělesa
Nově připravený cluster atomů zlata svou strukturou připomíná velké uhlíkové molekuly. Povrch je tvořen 20 atomy, uvnitř je dalších 12 atomů zlata. Atomy zlata zvenku stabilizují amidové (bipyrydilamido ligand – dpa) a fosfanové (trifenylfosfan ligand – Ph3P) skupiny. Celý vzorec sloučeniny pak zní: [Au32(Ph3P)8(dpa)6]+[SbF6−]2. Strukturu dokázali Jun Li a Quan-Ming …
více »Farmy robotů?
A zemědělci jako programátoři a datoví vědci? Máme téhle prognóze věřit? Zemědělství bylo kdysi významnou inovací, i v pozdější době řada dalších technologií souvisela se zemědělstvím nebo se zde uplatňovala hned na začátku (oradlo, tažná síla zvířat, zavlažování… ale už třeba železo se pro zemědělské nářadí začalo využívat jen pomalu). …
více »Teplo prý může odtéct najednou jako vlna
Podivný jev, tzv. druhý zvuk, byl pozorován v grafitu. Při tomto procesu teplo z horkého předmětu odteče najednou v podobě vlny, asi jako kdyby se horká plotna najednou ochladila na teplotu místnosti. Označení jevu se odvozuje od toho, že tepelná vlna se pohybuje poblíž horkého materiálu téměř rychlostí zvuku a …
více »Kosmické lodě poháněné světlem
Plášť kosmické lodě, povrch se speciálním nanovzorem, by prý umožňoval bez paliva dosahovat relativistických rychlostí. Princip optických pinzet, kdy „tlakem“ světelného paprsku manipulujeme s nějakou miniaturní částicí, je již celkem známý. Právě za související technologie byla v roce 2018 udělena i Nobelova cena za fyziku. Laserovým paprskem však dokážeme ovládat …
více »Jak vzniká iont H3+
Nejrozšířenějším atomem ve vesmíru je vodík a jeho molekula H2, složitější látky i obyčejná voda nicméně vznikají především reakcí kationtu H3+. O chemii tohoto kationtu jsme ovšem dosud nevěděli prakticky nic. Vědci z amerického ministerstva energetiky nyní došli k závěru, že H3+ vzniká kromě samotných vysokoenergetických srážek molekul vodíku (eventuálně …
více »