(c) NASA/Medium69/William Crochot, zdroj obrazku Wikipedia, licence obrázku public domain

Dosud nejpřesnější měření neutronových hvězd: mají poloměr asi 11 km

Jak se liší fúze neutronových hvězd a černých děr?

Pozorování fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnilo zpřesnit naše odhady parametrů neutronových hvězd. Výsledky získal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a Ústavu Alberta Einsteina v Hannoveru.
Autoři studie Collin Capano a Badri Krishnan uvádějí, že neutronová hvězda o hmotnosti 1,4 našeho Slunce (tj. cca nejlehčí neutronové hvězdy vůbec) bude mít poloměr mezi 10,4 a 11,9 km; jde oproti dosavadním odhadům o asi dvakrát menší interval.
Výsledky studie publikované v Nature Astronomy rovněž praví, že při pohlcení neutronové hvězdy černou dírou bude neutronová hvězda nejspíš spolknuta jako celek – vyjma případů, kdy černá díra je malá a/nebo velmi rychle rotuje. Z toho pak má dále vyplývat, že taková fúze bude pozorovatelná jako zdroj gravitačních vln, ale nikoliv v elektromagnetickém spektru. Kombinací obou pozorování lze pak tedy snadno rozlišit, zda došlo k fúzi neutronových hvězd nebo černých děr. Pouze v případě spojení černé díry a neutronové hvězdy to může být složitější a událost může připomínat fúzi dvou černých děr (zde pak záleží na tom, zda dojde k roztržení neutronové hvězdy nebo jejímu pohlcení jako celku, viz výše).
Naopak fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnila v roce 2017 nejen pozorování gravitačních vln, ale i v celém elektromagnetickém spektru. Právě nová analýza těchto dat z detektory LIGO a Virgo s využitím nových modelů byla i základem této studie. Z práce nijak nevyplývá otázka vnitřního složení neutronových hvězd, zda v jádře existují neutrony nebo se rozpadají na objekty z kvarků (někdy se vedle neutronových hvězd uvádějí jako zvláštní objekty také kvarkové hvězdy; na toto téma viz také: Silná interakce mezi neutrony je na velmi malých vzdálenostech odpudivá)

Collin D. Capano et al. Stringent constraints on neutron-star radii from multimessenger observations and nuclear theory, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1014-6
Zdroj: Max Planck Society/Phys.org

Britové navrhují proti koronaviru nosní sprej

Před půl rokem by toto řešení mělo asi větší smysl než dnes – zvlášť, když …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close