Pavel Houser

Na cukrovku jedem homolic

Forma inzulínu zabíjející ryby by u člověka mohla zabírat rychleji. Vědci z University of Utah Health publikovali v časopisu eLife (hlavní autorka Helena Safavi-Hemami) svou analýzu jedů, jímž své oběti zabíjejí mořští plži homolice. Osten homolic obvykle vstříkne do těla kořisti směs různých sloučenin, které ji ochromí, homolice pak kořist …

více »

Záhada kapalné vody pod povrchem Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

I hodně slané roztoky by pod povrchem Marsu prý zmrzly. Jedinou možností pro jejich existenci má být, že vulkanická aktivita Rudé planety přetrvala až dodnes. Loni byla v Science publikována studie, podle níž by se asi kilometr a půl pod čepičkou jižního pólu Marsu mohla nacházet voda v kapalném skupenství. …

více »

Novokaledonská vrána umí vše

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Krkavcovití géniové zvládnou nejen sofistikované používání nástrojů, ale i „dedukce fyzikálního typu“. Dokáží například odhadnout hmotnost/hustotu předmětu z toho, jak se pohybuje ve větru. Dosud byla podobná schopnost zaznamenána pouze u člověka (poznámka PH: i když je samozřejmě otázka, kde všude se takto specifický kognitivní test třeba prováděl; nicméně třeba …

více »

Vědomí jako pocit zpracovávané informace – kde je problém?

Jaké jsou hlavní námitky proti představě, že vědomí se automaticky dostavuje jako důsledek určitého typu zpracování informace? Viz také: Max Tegmark o podstatě vědomí Prvním problémem podle mého názoru je, že Tegmark požaduje např. určitou kapacitu paměti a rychlost zpracování informace při výpočtu. Jenže potíž je už v základním pojmu: …

více »

Kolem černé díry mají obíhat kondenzáty neznámých částic

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Podle některých teorií, které jdou za standardní model částic, existují ve vesmíru ultralehké částice patřící mezi bosony. S běžnou hmotou interagují tak slabě, že je nedokážeme zachytit při srážkách v urychlovačích ani v detektorech temné hmoty. Možná bychom je však mohli zachytit pomocí gravitačních vln vznikajících při interakci černých děr. …

více »

Týden na ITBiz: Bezpečnostní incidenty a elektronizace zdravotnictví

Sdílené podnikové služby v ČR. Deloitte Tech Trends 2019. Vývoj kauzy Huawei. Cleverlance mění vlastníka. AI, prožitkový marketing a chytré IoT V posledním desetiletí významně ovlivnily prakticky všechny sektory průmyslu a služeb trendy jako cloud, datová analytika, blockchain nebo kognitivní a digitální realita. V nadcházejícím období budou podnikový sektor, marketing …

více »

Poprvé změřena vodivost germanenu

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Germanen (germanene), ač materiál analogický grafenu, známe prozatím jen málo. Jak se zdá, látka je v tomto případě totiž stabilní pouze ve vakuu. Justin Ye z univerzity v Groningenu se svými kolegy teprve nyní dokázal vodivost germanenu alespoň nějak změřit. Podle studie publikované v Nano Letters je germanen izolátor, ale …

více »

3D tisk světlem

Jedním z problémů, který zpomaluje nasazování 3D tisku do průmyslového prostředí, je relativní pomalost této technologie – alespoň v běžné verzi, kdy se tiskne vrstvu po vrstvě. Hranice rentability se prozatím pohybuje v řádu desetitisíců kusů, pro větší série se už 3D tisk nevyplatí – výrobce by musel mít stovky …

více »

Biotechnologická kouzla: hybridní kvasinky optimalizují spodní kvašení ležáků

pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku publuc domain

Křížení a výměna mitochondrií. Spodně kvašená piva představují v tisícileté tradici výroby piv relativní novinku. Větší rozšíření techniky spodního kvašení ve 2. polovině 19. století umožnilo až všeobecně dostupné chlazení (spodní kvašení probíhá při nižší teplotě), navíc ale musely být k dispozici i příslušné kmeny kvasinek. I když kvasinky pro …

více »

Denisované pod lupou

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Jak to vypadá, denisované byli „ještě víc neandrtálci než neandrtálci“. V Nature byly publikovány dvě studie, které podrobně mapují nálezy učiněné ve známé Denisově jeskyni na Altaji, a to včetně datování sedimentů, lidských pozůstatků i artefaktů. Na studiích se podíleli vědci z Oxforské univerzity, německého Ústavu Maxe Plancka pro evoluční …

více »