Pavel Houser

Astronomické technologie proti rakovině

Spektroskopie i snímače jednotlivých fotonů. Fond rozdělí 17 milionů euro na podporu projektů zobrazování a snímání. ATTRACT je projekt zaměřený na rozvoj výzkumu a inovací financovaný Evropskou unií v rámci programu Horizont 2020 a podporovaný konsorciem devíti partnerských institucí včetně ESO. Jeho zástupci oznámili výběr 170 návrhů, které podpoří částkou …

více »

Google investoval do výzkumu studené fúze, nepřišlo se na nic

Částka 10 milionů dolarů, kterou Google vynaložil, je pro firmu pakatel. Zúčastnění vědci uvádějí, že jako vedlejší efekt se určitá nová fakta objevit podařilo, ale samotná studená fúze není rehabilitována ani v nejmenším. „Objev“ studené fúze z roku 1989 je asi jedním z nejznámějších případů vědecké ostudy. Je možná trochu …

více »

Záhada 11letého slunečního cyklu – může za něj příliv?

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Tak jako Měsíc způsobuje slapové jevy na Zemi, mohly by i planety svou gravitační silou ovlivňovat atmosféru Slunce a výsledkem by byly periodické změny sluneční aktivity. K tomu názoru alespoň došli vědci z drážďanského Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf. Soudí, že speciálně sluneční magnetické pole ovlivňuje Venuše, Země a Jupiter. To, že magnetické …

více »

Kapka vody uhání po grafenu jako šílená

Až 250 km v hodině se mohou pohybovat kapky vody na grafenu, a to bez jakéhokoliv vynaložené energie, pouze na základě fyzikálního gradientu. Grafen je pochopitelně hydrofóbní, nicméně skupina vědců z ETH Zürich, University of Illinois (Chicago) a Dánské technické univerzity vytvořila povrch grafenu tak, aby jeho hydrofobnost (smáčitelnost vodou) …

více »

Další rekord pro supravodivost?

Minus 23 ºC není ještě zrovna pokojová teplota, ale i tak má jít o nový milník. Zatím ovšem fungování supravodivosti opět vyžaduje jiný extrém, vysoký tlak. Nové experimenty se uskutečnily na Argonne National Laboratory, která spadá pod Univesity of Chicago. Na výzkumu se dále podíleli lidé z německého Max Planck …

více »

Topologickým materiálem může být i obyčejné lithium

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Vysoký tlak zřejmě způsobí transformaci lithia do podoby látky s dost exotickými vlastnostmi. Uvádějí to alespoň na Lawrence Berkeley National Laboratory, i když zatím vycházejí pouze ze simulací. Stephanie Mack, hlavní autorka studie publikované v PNAS, uvádí, že pod tlakem se mění krystalová mřížka lithia. Prvek se stane méně kovovým …

více »

Fotonový pár z tunelování elektronu

V Ústavu Maxe Plancka ve Stuttgartu při studiu povrchů pomocí STM mikroskopie náhodou objevili dosud neznámý mechanismus, který umožňuje generovat dva fotony na jeden elektron. Autoři výzkumu se domnívají, že tento jev by se mohl s výhodou uplatnit v kvantové komunikaci – první foton by upozorňoval na přenos signálu, druhý …

více »

Podzemní oceány na Plutu i jinde ve věčném chladu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Izolační vrstva hydrátu metanu by mohla chránit podzemní oceán na Plutu. Kapalná voda (respektive kapalné vodné roztoky) by díky tomu mohly být ve vesmíru běžnější, než jsme dosud mysleli. Vcelku všeobecně se přijímá existence podpovrchových měsíců na Europě nebo Enceladu, podle nové studie publikované v Nature Geoscience by jich však …

více »

Proč Řekové neobchodovali s Chetity?

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Pozdní dobu bronzovou v Egeidě i na Blízkém východě bychom mohli pokládat za období vzkvétající globalizace s dálkovým obchodem, který v 15.–13. stol. př. n. l. propojoval krétsko mykénský svět, Kypr, říši Chetitů, Egypt, syropalestinskou oblast a stát dále na východě – říši Mitanni, Asýrii i Babylónii. Přesto ale mezi …

více »