Pavel Houser

Myš implantovaná do mozku slibuje slušnou rychlost komunikace

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Krishna Shenoy a Paul Nuyujukian ze Stanfordovy univerzity vylepšili stávající systémy pro odečítání mozkové aktivity. Postižený s novou verzí dokáže psát na obrazovce rychlostí kolem 12 slov za minutu, což již postačuje pro smysluplnou konverzaci. Předcházející verze těchto aplikací byly pomalejší a dost chybové. Systém je určen pro ochrnuté lidi, …

více »

Astrofotografie: závěrečné stadium vývoje hvězdy

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Přenesme se v duchu do vzdálené budoucnosti. Do velmi vzdálené budoucnosti. Přibližně 6 až 7 miliard let. A představme si ještě navíc, že jsme asi 700 světelných let daleko od Slunce. Tedy spíše od jeho pozůstatku. Podíváme-li se z tohoto našeho nového fiktivního domova zpět a namíříme-li tímto směrem dokonce dalekohled s fotografickou …

více »

Programy s matematicky ověřovanou funkčností

V rámci Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA) a řady dalších institucí (Tufts University, Princeton University a Microsoft Research) probíhají pokusy o tvorbu kódu, jehož spolehlivost by byla ověřena formálně – tedy podobně jako matematický důkaz. U kódů tohoto typu by mělo být ověřeno, že bez ohledu na podobu vstupu …

více »

Jak vznikají rudí ptáci

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Rudá barva peří či zobáků u mnohých druhů ptáků slouží k zastrašování i k lákání opačného pohlaví. V Current Biology byly nyní publikovány studie, které našly gen odpovědný za vznik červené barvy. Přesněji řečeno, ptáci příslušné látky obvykle nepřijímají přímo v potravě, ale musejí je syntetizovat – ze žlutých až …

více »

RNA svět by po 4 miliardách let mohl zase začít fungovat

Tedy s trochou nadsázky – autoři nového výzkumu tvrdí, že ribozym (enzym na bázi RNA) dokázal syntetizovat komplexní molekuly RNA, čili tak vlastně vznikl autonomní sebereplikující se systém. Motivace, které vedly k teorii RNA světa, jsou dobře známé. RNA je schopna jak nést informaci (genetický kód), tak i s informací …

více »

Led za pokojové teploty

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Nanometr silná vrstva vody mezi elektricky nabitými povrchy se chová jako pevná látka, schopná odolat tlaku až ve stovkách atmosfér – povrchy tedy prakticky nelze přiblížit úplně k sobě a vrstvičku vody vymáčknout. Vědci z University of Akron (Ohio, USA) publikovali výsledky tohoto výzkumu v Science Advances. Tvrdí, že v …

více »

Orangutani dokáží předvídat chuť koktejlu

pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku publuc domain

Orangutan Naong ze zoo ve švédském Furuviku dokáže podobně jako lidé odhadnout chuť směsi na základě toho, jak se mu zamlouvají jednotlivé složky. Naong dostal na ochutnání jablečný ocet, třešňový, rebarborový a citronový džus. Celkem rychle zjistil, co mu chutná a co ne; stejně tak dokázal i předvídat, zda mu …

více »

Vlci, psi a strach ze ztráty

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Za významný jev, který ovlivňuje lidské rozhodování, bývá pokládán známý strach ze ztráty. Raději se rozhodneme pro jistých 100 Kč, než abychom měli naději na 200 Kč v závislosti na hodu mincí. Tato neochota riskovat ještě vzroste, když už mámě stovku v ruce, tedy kdybychom měli dávat do banku věc …

více »

Voda v berylu má tendenci k samouspořádání

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Skupina výzkumníků z Fyzikálního ústavu AV ČR se spolu s mezinárodním kolektivem autorů podílela na zkoumání dynamiky molekul vody v krystalech berylu. Jak informuje jejich nedávný článek v časopisu Nature Communications, podařilo se jim poprvé prokázat, že tyto lokalizované molekuly vody při nízkých teplotách vykazují tendenci k vzájemnému uspořádání orientace …

více »

Bohunicien a konec moravských neandrtálců

Ulita fosilního plže (Pirenella picta) s otvorem a stopami červeného barviva. Foto L. Zahradníková. Copyright AÚ AVČR Brno.

Jak ve střední Evropě probíhalo střídání neandrtálců a anatomicky moderní lidí Homo sapiens, tedy přechod mezi středním a mladším paleolitem? Jižní Morava není pouze oblastí pozdějšího gravettienu, ale známe zde i naleziště z období tzv. přechodových industrií před zhruba 40 tisíci lety. Na otázky odpovídá Petr Škrdla (Archeologický ústav AV …

více »