Pavel Houser

Google testuje šifrování odolné proti kvantovým počítačům

Google testuje, jak by se v rámci prohlížeče Chrome mohla uplatnit „post-kvantová“ kryptografie, tedy systémy šifrování odolné proti kvantovým počítačům. Protože kvantové počítače například umožňují provádět rychlou faktorizaci a další algoritmy, asymetrické šifrování využívající těchto technologií (nejen samotná faktorizace, ale např. i eliptické křivky) je potenciálně zranitelné. Platí to i …

více »

Země mohla mít víc magnetických pólů

Foto: © Dollar Photo Club

Magnetické pole Země pokládáme za důležitý faktor podporující existenci života. Povrch je tak chráněn před nabitými částicemi směřujícími z kosmu. Na okraj: Při podrobnějším rozboru se ovšem záležitost ukazuje být trochu složitější. Předpokládáme např., že Země se občas přepóluje a tento proces je provázen vypnutím magnetického pole. Bude tedy spojen …

více »

Jak Clayův matematický ústav přispěl k důkazu Poincarého domněnky

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Grigorij Perelman, který nedávno oslavil 50 let, dokázal Poincarého domněnku v roce 2002. Cenu milion dolarů za svůj důkaz přitom odmítl. Viz také: Poincarého domněnka a úvod do topologie Příslušnou částku nabídl Clayův matematický ústav za řešení každého ze „sedmi největších matematických problémů“ pro 21. století. Poincarého domněnka z nich …

více »

Jak je to s počátkem a koncem hobitů na Flores

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Nejnovější objevy na nalezišti Liang Bua ukazují, že Homo sapiens se na indonéském ostrově Flores objevil už asi před 41 000 lety. Což znamená, že by se zde mohli setkat s hobity, respektive časový odstup mezi oběma druhy člověka se zúžil. Zde je v první řadě důležité upozornit na zásadní …

více »

Jak dlouho může trvat rok na planetě Devět?

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Je to přes půl roku, co astronomové oznámili, že v dalekých končinách Sluneční soustavy se možná nachází další velká planeta. Co je nového? Hledání planety Devět samozřejmě pokračuje, ale komplikuje ho fakt, že nevíme, kde se přesně nachází… tedy pokud existuje. Na druhou stranu lze určitými postupy omezit její dráhu. …

více »

Féničan z Kartága měl evropské geny

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Ariche, mladík, který zemřel asi před 2 500 lety v Kartágu, je zřejmě prvním Kartagincem s osekvenovaným (mitochondriálním) genomem. Výsledek – spíše Evropan než Féničan. Výsledky týmu, vedeného vědci z novozélandské University of Otago, byly publikovány v PloS ONE. Archie měl po matce celkem raritní evropskou haploskupinu U5b2cl, spojenou se …

více »

Mezi Prahou a Kladnem vyroste za 800 milionů Vědeckotechnický park Buštěhrad

V sousedství stávajícího areálu výzkumného centra UCEEB, který leží na západ od Prahy u Kladna, se v roce 2018 otevře na ploše téměř 18 tisíc m2 Vědeckotechnický park Buštěhrad. Investiční náklady projektu činí přes 800 milionů korun. Projekt připravuje koncern Trigema. Areál, který je v současnosti nevyužitý a je na něm volná nezastavěná …

více »

Opilec zranil robota, jak ho soudit?

Tokumeigakarinoaoshim, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domaina

Prostě běžný vandalismus? Ne tak docela. V zemi robotům zaslíbené, Japonsku, se v této souvislosti ozvaly hlasy, že by se útok na robota neměl posuzovat jen jako poškození věci. Zpráva je už z loňského roku, nicméně nějak zapadla. Asimov by z celé diskuse měl radost – a proč mu ji …

více »

Velký mozek a velká postava v evoluci člověka

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Od posledního společného předka člověka a šimpanze došlo v lidské evoluci několikrát ke zvětšení mozku, ale také celého těla. Souvisí spolu nějak oba tyto procesy? Mark Grabowski z American Museum of Natural History nyní v článku publikovaném v časopisu Current Anthropology nastínil svou představu řešení této otázky. Podle jeho názoru …

více »

Magnetické pole ovlivňuje i útěk srnců

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Srnci/srnky mají tendenci prchat na sever nebo na jih, přičemž toto chování se ještě zvýrazňuje ve skupině. Vědci z Universität Duisburg-Essen a České zemědělské univerzity se vlivem magnetického pole na chování různých zvířat zabývají soustavně. Zjistili, že tento „smysl“ se zdaleka neomezuje jen na tažné ptáky. Už v roce 2008 …

více »