Českou Národní kvantovou infrastrukturu s napojeními na Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko buduje pro Česko konsorcium Cybersecurity hubu z.ú., Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), Fakulty informatiky Masarykovy univerzity (FI MU), Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UPOL) a IT4Innovations Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (IT4I VŠB-TUO). Národní …
více »Alquist z CIIRC ČVUT se prokonverzoval k prvnímu místu v Amazon Alexa Prize
V pondělí 16. srpna vyhlásila společnost Amazon vítěze již čtvrtého ročníku soutěže Alexa Prize Social Bot Grand Challenge. Po třech letech na stříbrné a bronzové pozici získal letos tým z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) vyvíjející bota Alquista kov nejcennější – zlato. Konverzační robot (chatbot) Alquist se zrodil na …
více »Personalizovaná medicína v hematoonkologii
LYNX panel pokrývá široké spektrum klíčových biomarkerů pro nejčastější hematologické nádory. Vědecký tým z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (MU), Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno, pod vedením profesorky Šárky Pospíšilové, vyvinul nový komplexní genomický nástroj, který umožňuje analyzovat různé typy molekulárních markerů u nejběžnějších hematologických nádorů. Tento všestranný …
více »Genetický pohled na přizpůsobení rostlin toxickým půdám
Zdvojení kompletní genetické informace je jednou z hnacích sil diverzifikace rostlin. Dokážou se rostliny adaptovat na nepříznivé podmínky prostředí jako jsou například toxické půdy? Postačuje jim k tomu již odzkoušená genetická variabilita sdílená napříč populacemi nebo musí přicházet stále s novými mutacemi? A jakou roli hraje zdvojení celého genomu, polyploidizace …
více »Nový pohled na síly, které dělí buňky
Kontraktilita dává buňkám možnost dělení, pohybu a změny tvaru. Doposud se mělo za to, že jediným mechanismem kontraktility v živočišných buňkách je vzájemná interakce proteinů aktinu a myozinu. Mezinárodní tým vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV a Technické Univerzity v Drážďanech nyní přišel s objevem aktinové …
více »Setkání u Venuše
Sondy Solar Orbiter a BepiColombo mají studovat různé objekty a startovaly více než rok od sebe, přesto se mezi 9. a 10. srpnem dostaly k planetě Venuši v rozestupu pouhých 33 hodin. Obě sondy potřebovaly využít gravitace této planety, která jim měla odebrat trošku energie, aby mohly zamířit blíže ke …
více »Astrofoto: Jupiter a Saturn
Ta scéna se opakuje již nějakou miliardu let. Možná již necelý milión let ji na nebi sleduje druh Homo sapiens. Přešla do legend, nejvýrazněji do těch starořeckých a římských a stala se zárodkem jejich náboženství. Vstoupila i do astrologie, aby se nakonec vyloupla v moderní astronomii podloženou teorií pohybu planet. Ano, …
více »Klikatá cesta k současným Evropanům
První moderní lidé se vydali z Blízkého východu do Evropy přibližně před 45 tisíci let. Tuto vlnu reprezentují výše zmínění jedinci z Irtyše (staří kolem 45 tisíc let) a Rumunska (zhruba 40 tisíc let). Tato pionýrská vlna ovšem záhy zmizela ze scény pravděpodobně v souvislosti s kolosálním výbuchem sopky západně …
více »Zvláštní želva batagur bengálský v Zoo Praha
Zoo Praha jako jediná veřejně přístupná instituce mimo Asii představuje návštěvníkům zcela nový, velmi unikátní druh kriticky ohrožených želv – batagury bengálské. Není známá žádná volně žijící populace tohoto plaza. Hledání posledních jedinců navíc připomíná hollywoodský příběh, ve kterém nechybí šokující odhalení, zoufalé pátrání, špiónka zastírající svou skutečnou identitu ani …
více »Křehké rovnováze akvaponických farem pomohou řasy
Symbióza chovu ryb a pěstování zeleniny v uzavřeném systému, takzvaná akvaponie, je v Česku na vzestupu. Aby byl byznys nejen rentabilní, ale taky maximálně ekologický, je potřeba vybalancovat v systému křehkou rovnováhu, která by svědčila jak rybám, tak rostlinám. S řešením teď přišli vědci z VUT a z Ústavu výzkumu …
více »