Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. …
více »Původ koně domácího odhalen
Domestikace koní zásadně změnila mobilitu a válečné strategie, čímž podstatně ovlivnila dějiny lidí. Dávnou historii zdomácnění koní odhaluje nová studie rozsáhlého týmu badatelů z řady zemí světa včetně ČR, kterou vedl paleogenetik Ludovic Orlando z francouzského Národního centra pro vědu a výzkum (CNRS). Vědci zjistili, že současní domácí koně pocházejí …
více »Supernova: svítící enzym z DNA
Dříve se soudilo, že molekula DNA funguje především jako nosič genetické informace, ovšem nyní již víme, že DNA může také katalyzovat chemické reakce a fungovat jako enzym. Ačkoli v přírodě DNA enzymy (tzv. deoxyribozymy) identifikovány dosud nebyly, v laboratoři je možné takové molekuly DNA s pomocí umělé evoluce připravit. Skupina Edwarda Curtise z Ústavu …
více »Ropuší kámen je fosilní rybí zub
Relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou zdobí tzv. ropuší kámen. Paleontoložce Moravského zemského muzea RNDr. Růženě Gregorové PhD. se podařilo prokázat, že jednu z nejvýznamnějších románských sakrálních památek v českých zemích – relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou – skutečně zdobí fosilní rybí zub. Středověcí učenci jej pokládali …
více »Mithridatum a theriak
Od dob antiky byli lidé fascinováni jedy a obávali se jejich následků. Například ve starověkém Řecku a Římě se jedy používaly k vraždění protivníků a ke státem schváleným popravám, což podnítilo pátrání po univerzálním protijedu. Dvěma domnělými protijedy, o nichž se obecně předpokládalo, že ochrání před širokou škálou jedů, byly …
více »3D modely srdcí zvyšují úspěšnost operací
Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze (FBMI), konkrétně její vědci Dr. Ondřej Fišer, Ing. Tomáš Pokorný a doc. David Vrba z výzkumného týmu Bioelektromagnetizmu, spolupracují s lékaři z Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a Karlovarské krajské nemocnice na zvýšení úspěšnosti a bezpečnosti katetrizačního uzávěru ouška levé …
více »Růst výdajů na výzkum a vývoj zpomalil
Výdaje na výzkum a vývoj v Česku dosáhly v roce 2020 rekordních 113,4 miliard korun, výrazně se však zpomalilo tempo jejich růstu. Nárůst počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji se téměř zastavil. Po roce 2016 se v Česku výrazně zvyšovaly výdaje na výzkum a vývoj. Každoročně rostly v průměru o více než …
více »Mapování genomu kůrovce
Vědci úspěšně zmapovali celý genom lýkožrouta smrkového, Ips typographus, který během jednoho roku dokáže zničit v Evropě a Asii více než 100 milionů metrů krychlových smrkového lesa. Znalost genomu otevírá cestu novému výzkumu tohoto významného škůdce, a je základem pro hledání nových metod jeho účinné kontroly. Mezi členy výzkumného týmu …
více »Nanostruktury DNA jako nové nosiče pro subcelulární cílení
Při vystavení DNA nanostruktur biologickým kapalinám dojde k jejich pokrytí proteinovým obalem. Cílené doručování léčiv je předmětem zájmu vědců z celého světa. K této problematice nyní výrazně přispěli i vědci z Laboratoře biofyziky pod vedením Olega Lunova. Ti se zabývali biologickými vlastnostmi a účinností transportu látek do buněk s pomocí …
více »Projekt Pro chmel má optimalizovat zavlažování
Plánem je software, který bude za pomoci umělé inteligence umět sesbíraná data vyhodnotit tak, aby pěstitelům poradil, při jakých klimatických podmínkách a na kterých částech chmelnic mají zavlažovat. Změny klimatu, výkyvy počasí a zejména nepředvídatelné srážky v posledních letech výrazně ovlivňují pěstování českého chmele. Řešení přináší nový projekt PRO CHMEL. Ten propojil …
více »