Důležité geny rezistence žita lze přenést do pšenice, a zvýšit tak její odolnost. Po čtyřech letech bádání vědci rozluštili genetickou informaci žita. Objev poslouží expertům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop …
více »Poprvé přímo změřili rychlost proudění ve stratosféře Jupitera
Nejpůsobivějším výsledkem je nalezení silných jetů s rychlostí proudění až 400 metrů za sekundu, které se vyskytují pod polárními zářemi v blízkosti pólů. Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se týmu astronomů podařilo poprvé přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Na základě studia chemických …
více »Miliarda pro české biotechnologické start-upy
V Česku vznikne nový investiční fond zaměřený především na spin-off společnosti v oblasti přírodních věd, medicíny a biotechnologií z akademického prostředí ČR i okolních zemí. Stojí za ním spolupráce mezi pražským i&i Prague (ÚOCHB) a Evropským investičním fondem (EIF). EIF se rozhodl do nově vznikajícího společného fondu investovat několik desítek …
více »Jak porovnávat antigenní testy na SARS-CoV-2
Vyhodnocení testů ukázalo, že se jejich detekční limity výrazně liší. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli rychlý a snadný způsob porovnání antigenních testů. Do porovnání zahrnuli 13 různých testů dostupných na českém trhu, mezi testy jsou rozdíly až stonásobné. Nevyškolené osoby se ve vyhodnocování testů výrazně liší …
více »Z rybích šupin lze vyčíst změny životního prostředí
Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) využili svou unikátní sbírku a zaměřili se …
více »Budoucností českých lesů může být i modřín
Z hlediska výsadeb činil v českých lesích v roce 2019 podíl listnáčů (51,3 %) a poprvé převýšil jehličnany (48,7 %). Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích. Tuzemské lesy se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Odborníci modřín vnímají …
více »Čeští biologové odkryli vztahy mezi africkými bércouny
Bércouni jsou málo známí afričtí savci, kteří svým vzhledem připomínají hlodavce, ale evolučně jsou příbuznější slonům nebo mořským sirénám. Mezinárodní tým biologů, který vede Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, nyní odkryl evoluční vztahy mezi jednotlivými skupinami bércounů. Získané výsledky dokazují, jak málo dosud víme i o tak významných skupinách …
více »Vědomí a izomorfie: nejsme totožní ani se sebou samým před 5 minutami
A to je vše — tohle je vědomí. Vědomí je ta vlastnost systému, která se objevuje, kdykoli v něm existují symboly, jež se řídí spouštěcími schématy. Již jsme vyslovili hypotézu o existenci aktivních podsystémů mozku (symbolů), které stojí velmi vysoko v hierarchii, a můžeme se vrátit k otázce možnosti úplného …
více »Amazonie není žádná poslední divočina
Současná doba se za nějaký milion let může docela dobře jevit jako doba obrovské evoluční radiace, a nikoliv jako „šesté masové vymírání“. Vlny technologického pokroku se šířily z jednotlivých civilizačních center daleko na periferii. Toto vyzařování můžeme zřetelně rozpoznat nejen u nás ve střední Evropě, ale i v daleko okrajovějších …
více »Bamlanivimab: léčba je zatím experimentální
Bamlanivimab je uměle připravenou monoklonální protilátkou proti viru SARS-CoV2. Podání léku je v současnosti možné u pacientů v časné fázi onemocnění. Lékaři ve Fakultní nemocnici Brno mají od začátku března k dispozici nový lék Bamlanivimab společnosti Eli Lilly pro léčbu pacientů s onemocněním COVID-19 s rizikem závažného průběhu onemocnění. Při …
více »