science

Umírajíci bakterie vystřelují nanotrubičky

Unikátní jev, ke kterému dochází při smrti bakteriální buňky, se podařilo popsat vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Libora Krásného ve spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární biologie Slovenské akademie věd. Svůj objev publikovali v prestižním odborném časopise Nature Communications. Bakterie jsou ohraničené buněčnou stěnou, která uvnitř …

více »

Výroba vody z vlhkosti vzduchu

Problematiku vody je zapotřebí ve Středočeském kraji řešit intenzivně a s ohledem na potřeby obyvatel. Vodohospodářská situace ve Středočeském kraji, výroba vody ze vzduchu nebo nanotechnologie týkající se čištění vody. Také o těchto tématech diskutovali účastníci setkání nazvaného Trendy ve vodohospodářství 2020. Uspořádalo ho Středočeské inovační centrum (SIC), které vzniklo v roce …

více »

Nová verze MATLAB R2020b

Vyšla nová verze systému MATLAB s označením R2020b. Jaké možnosti přináší? ​Nové aplikační knihovny: Deep Learning HDL Toolbox prototypování a nasazení hlubokých neuronových sítí (deep learning networks) na platformách FPGA a SoC Lidar Toolbox návrh, analýza a testování systémů pro zpracování dat z lidarů RoadRunner Scene Builder automatické generování 3D …

více »

Průlom: Astronomové získali snímek exoplanety Beta Pictoris c

Pro lepší pochopení světa exoplanet je vždy skvělé, pokud se nám podaří pozorovat exoplanetu větším počtem na sebe nezávislých metod. Objev je v takovém případě věrohodnější a získáme také více informací o planetě. Je však velmi těžké zkombinovat například metodu měření radiálních rychlostí a přímé zobrazení. Navzájem si v současné …

více »

Norská firma bude vyrábět lithium-sirné baterie s využitím patentu z Brna

V Norsku vyroste v nejbližších letech nová továrna na výrobu baterií o celkovém výkonu 32 GWh. Její součástí má být i první prototypová výrobní linka na lithium-sirné baterie, které využívají patentu českého vědce Tomáše Kazdy z Ústavu elektrotechnologie VUT. Baterie na principu lithium-síra představují ekologickou variantu k současným Li-ion akumulátorům …

více »

Kambrickou explozi odstartovaly fekálie

Status quo a stagnaci života nakonec navždy přerušila evoluce živočichů disponujících střevem… Divoké výkyvy environmentálních podmínek během 160 milionů let dlouhého období, kdy Země připomínala sněhovou kouli, možná dokonce hladinu kyslíku posunuly skoro až na současnou úroveň. V téže době se však po téměř miliardu let dlouhé pauze znovu objevují …

více »

Velmi staré galaxie polapené v síti superhmotné černé díry

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Ukazuje se, že vůbec první černé díry, které se pravděpodobně zformovaly díky gravitačnímu kolapsu prvních hvězd, musely narůst velmi rychle, aby již v době 900 milionů let po velkém třesku dosáhly hmotností až miliard Sluncí. Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili šestici galaxií ležících v okolí superhmotné černé díry. Uskupení se …

více »

Do roku 2050 bude nepůvodních druhů o celou třetinu více

Do roku 2050 se zvýší počet nepůvodních druhů ve světě o 36 %. V Evropě je trend ještě výraznější, do poloviny tohoto století zdomácní 2500 nových nepůvodních druhů, což představuje relativní nárůst o 64 % oproti roku 2005. Počet invazních druhů by bylo možné snížit přísnějšími předpisy o biologické bezpečnosti. K těmto …

více »

Satelity Swarm pomáhají mapovat elektrickou vodivost zemského pláště

Pro někoho zbytečný šum, pro nás užitečný zdroj informací. I tak se dá dívat na data získaná trojicí evropských satelitů Swarm na nízké oběžné dráze Země. Přesná měření časových změn geomagnetického pole dlouhodobě využívá tým dr. Jakuba Velímského z Katedry geofyziky MFF UK. Úkolem českých vědců, zapojených do evropského projektu …

více »

Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy o 5 tisíc let dříve

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Kamenné nástroje dokazují přítomnost moderních lidí v nejzápadnější Evropě v době, kdy jediným přežívajícím druhem v tomto regionu měli být neandrtálci. Moderní člověk (Homo sapiens) dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o 5 tisíc let dříve, než se dodnes vědci domnívali. Dokládají to nové …

více »