science

Fotoparazitismus a evoluce parazitických výtrusovců z řas

Korálnatka patrně nekolonizuje dospělé korály, ale infikuje jejich larvy, kde zřejmě může dokonce žít za určitých podmínek jako parazit. Pokud chceme najít Achillovu patu parazitů, musíme se někdy ponořit hluboko do jejich evoluční historie. Evoluční biolog Miroslav Oborník z Biologického centra AV ČR se specializuje na evoluci výtrusovců (Apicomplexa), nebezpečných …

více »

ESA k prvním výsledkům mise Solar Orbiter

Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila. 16. července 2020 proběhla tisková konference Evropské kosmické agentury, která představí první vědecká data …

více »

Jak si pravěcí umělci vybírali zvířata?

malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Když Salomon Reinach svého času interpretoval zoomorfní zobrazení jako projev prosté lovecké magie, tedy kauzálního vztahu mezi symbolickým a reálným zabitím lovného zvířete, dlouhodobě se tak zapsal do historie výzkumu. Jeho jednoduchá a snadno srozumitelná teorie se totiž v interpretaci udržela nejhouževnatěji. Teprve opakované analýzy fauny, která byla na jednotlivých …

více »

Databáze rozšíření hub napříč kontinenty

Na sestavení databáze pracoval tým třiceti vědců po dobu tří let. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR vytvořili za podpory Grantové agentury ČR databázi složení houbových společenstev všech suchozemských oblastí Země. Databáze nazvaná GlobalFungi, o níž informuje aktuální vydání časopisu Scientific Data, nyní obsahuje přes 20 tisíc vzorků a více …

více »

Strojové učení pro vyhledávání v genomu

Genomické oblasti, které kódují malé molekuly RNA, vykazují charakteristické vzorce v jejich sekvenci, sekundární struktuře a evoluční konzervaci. Tým bioinformatiků z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Panagiotisem Alexiou, nedávno vytvořil nový analytický nástroj pro biomedicínský výzkum s názvem MuStARD. Nástroj využívá moderních metod strojového učení, a to konkrétně populární …

více »

Biorytmy lokomoce řídí muskarinové receptory

Centrální hodiny v hypotalamu a cykly pohybové aktivity. Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Vědci tak přispěli k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění …

více »

Prehistorické skalní umění

malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Vývoj skalního umění začíná v hlubokých a temných jeskyních mladého paleolitu, ale naplno a celosvětově se skalní umění rozvíjí a rozšiřuje až v holocénu. Vstup do skalnaté krajiny plné bizarních tvarů podněcuje lidskou fantazii už sám o sobě. Zaznamenané mýty, legendy a pohádky ukazují, že člověk reaguje na tyto podněty …

více »

Buňky si značkují opravená místa DNA

Chromatinové jizvy jsou pro buňky patogenní a mohou následně způsobovat jejich smrt. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR pod vedením Hany Hanzlíkové objevil způsob, jak v buňkách označit a sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, tzn. zaznamenat paměť buněčných oprav. Výsledky publikované tento týden v prestižním časopise …

více »