science

Jak si pravěcí umělci vybírali zvířata?

malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Když Salomon Reinach svého času interpretoval zoomorfní zobrazení jako projev prosté lovecké magie, tedy kauzálního vztahu mezi symbolickým a reálným zabitím lovného zvířete, dlouhodobě se tak zapsal do historie výzkumu. Jeho jednoduchá a snadno srozumitelná teorie se totiž v interpretaci udržela nejhouževnatěji. Teprve opakované analýzy fauny, která byla na jednotlivých …

více »

Databáze rozšíření hub napříč kontinenty

Na sestavení databáze pracoval tým třiceti vědců po dobu tří let. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR vytvořili za podpory Grantové agentury ČR databázi složení houbových společenstev všech suchozemských oblastí Země. Databáze nazvaná GlobalFungi, o níž informuje aktuální vydání časopisu Scientific Data, nyní obsahuje přes 20 tisíc vzorků a více …

více »

Strojové učení pro vyhledávání v genomu

Genomické oblasti, které kódují malé molekuly RNA, vykazují charakteristické vzorce v jejich sekvenci, sekundární struktuře a evoluční konzervaci. Tým bioinformatiků z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Panagiotisem Alexiou, nedávno vytvořil nový analytický nástroj pro biomedicínský výzkum s názvem MuStARD. Nástroj využívá moderních metod strojového učení, a to konkrétně populární …

více »

Biorytmy lokomoce řídí muskarinové receptory

Centrální hodiny v hypotalamu a cykly pohybové aktivity. Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Vědci tak přispěli k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění …

více »

Prehistorické skalní umění

malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Vývoj skalního umění začíná v hlubokých a temných jeskyních mladého paleolitu, ale naplno a celosvětově se skalní umění rozvíjí a rozšiřuje až v holocénu. Vstup do skalnaté krajiny plné bizarních tvarů podněcuje lidskou fantazii už sám o sobě. Zaznamenané mýty, legendy a pohádky ukazují, že člověk reaguje na tyto podněty …

více »

Buňky si značkují opravená místa DNA

Chromatinové jizvy jsou pro buňky patogenní a mohou následně způsobovat jejich smrt. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR pod vedením Hany Hanzlíkové objevil způsob, jak v buňkách označit a sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, tzn. zaznamenat paměť buněčných oprav. Výsledky publikované tento týden v prestižním časopise …

více »

Astrofoto: rudí skřítci z bouřkových oblaků

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller. Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají. To asi podle nátury. Podle legendy je nalezneme i …

více »

Proč savčí vajíčka obsahují zdánlivě nepotřebné řetězce mikroRNA

Vajíčko svým růstem vypne aktivity mikroRNA v podstatě automaticky. Tým Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR v novém článku v časopise Nucleic Acid Research popisuje, jak zvětšování objemu vajíčka při jeho růstu ovlivňuje jeho molekulární mechanismy. Během výzkumu se podařilo vyřešit deset let starou otázku, proč ve vajíčku nefungují …

více »