Vědci z CEITEC VUT se podíleli na mezinárodní studii, která odhalila zásadní roli specifických genů při vývoji hlasového a sluchového aparátu savců. Pomocí metody výpočetní tomografie vytvořili detailní 3D modely myších embryí, jež umožnily popsat orgánové změny, ke kterým dochází po inaktivaci těchto genů. Výsledky výzkumu, realizovaného ve spolupráci s …

Po desetiletí jaderní fyzici věřili, že „ostrovy inverze“ – oblasti, kde se náhle porušují běžná pravidla platící pro jaderné struktury – se vyskytují převážně v izotopech bohatých na neutrony. V těchto neobvyklých částech jaderné tabulky mizí magická čísla, sférické tvary jádra se hroutí a jádra se neočekávaně mění v silně …

Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již delší dobu na špatném místě oblohy, neboť pozice, které spočítal jeho kolega, francouzský astronom a kartograf Josepúh-Nicolas Delise nebyly správné. To ovšem Messier zatím netuší, a …

Adstringence je komplexní vjem sucha a drhnutí v ústech. Tým Viktorie Vlachové z Oddělení buněčné neurofyziologie z Fyziologického ústavu AV ČR detailně popsal dva iontové kanály TRPV2 a TRPC5 jako dosud neznámé „senzory“ pro některé svíravé (adstringentní) látky z čaje, vína či sóji. TRPV2 a TRPC5 se neúčastní jen vnímání …

Vědci dokázali vytvořit svítící značky, které poskytují jasný obrázek o procesech v buňkách. Díky aktuální studii z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR je možné lépe než dosud sledovat dění v živých buňkách včetně reakcí organismu na léčiva nebo změn buněčných struktur. Podařilo se totiž vyvinout nový typ svítících …

Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií. …

Černé díry ve spojující se dvojici nemusí růst stejným tempem. Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu možná vyřešili jednu ze záhad týkajících se gravitačních vln. Studie přináší nové poznatky o tom, jak se menší galaxie mohly během miliard let spojovat a vytvářet větší a složitější galaxie, jako je Mléčná dráha. …

Pacienti, u kterých se nepodaří obnovit srdeční činnost standardními postupy resuscitace, mají obvykle špatnou prognózu. Tým ECMO centra Fakultní nemocnice Ostrava zaznamenal mimořádný úspěch při záchraně 69letého muže, kterého postihla náhlá srdeční zástava během standardního stomatologického ošetření. Díky rychlé reakci zubního lékaře a koordinované spolupráci moravskoslezských záchranářů a specialistů ECMO …

Ne všechna zemětřesení se dostanou na titulní stránky, přesto i ta malá mohou odhalit velká tajemství o procesech odehrávajících se pod našima nohama. V nové studii publikované v Nature Communications představuje vědecký tým z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s italským Národním institutem geofyziky a vulkanologie (INGV) metodu pro …

Vědci objevili uvnitř známé Prstencové mlhoviny (další názvy Messier 57 a NGC 6720) podivný oblak železa ve tvaru pásu. Výzkum byl vedený astronomy z University College London (UCL) a Cardiff University. Mrak atomů železa v podobě pruhu přesně zapadá do vnitřní vrstvy elipticky tvarované mlhoviny, známé z mnoha snímků včetně …