science

Do vody a na souš: cesty tam a zase zpátky

Teď bych rád přešel k jiné skupině zvířat, která se vrátila ze země do vody, a to k případu pořádně spletitému. Některá z těchto zvířat si to totiž později „rozmyslela“ a vylezla zpět na souš – od dob, kdy obratlovci opustili oceán, už tedy podruhé. Tou skupinou jsou želvy. Mořské …

více »

Enzymy štěpící bílkoviny proti parazitům

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Schistosomóza je po malárii druhé nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě. Jeho původcem jsou motolice rodu krevnička (Schistosoma), které se vyskytují zejména v tropickém podnebném pásu, v oblasti Afriky, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Statistiky uvádějí v současnosti 200 milionů nakažených a dalších asi 800 milionů v ohrožení nákazou. Znalost fungování …

více »

Dlouhý a těžký boj s rakovinou slinivky

Většina pacientů umírá během prvního roku a méně než pět procent přežívá pět let. Odhalit biochemické pochody a specifické mutace genů, které hrají klíčovou roli při vzniku karcinomu slinivky břišní a ovlivňují výsledek léčby tohoto onemocnění – takový je hlavní cíl vědeckovýzkumného projektu, který vede Beatrice Mohelníková Duchoňová s týmem …

více »

Objeveny prstence u trpasličí planety Haumea

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Prstence nemají jen obří světy jako Saturn, Uran či Neptun. Astronomové objevili prstence také u trpasličí planety Haumea. Jedná se o nejvzdálenější známé prstence ve Sluneční soustavě. Trpasličí planetu Haumea našel v roce 2004 Michael Brown, který už uvedl, že existenci prstenů u tohoto objektu nečekal. Haumea má velikost 900 …

více »

Astrofoto: Velké americké zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2017 obdržel snímek „Vteřiny před a po zatmění“, jehož autorem je Stanislav Daniš. Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla …

více »

Eneolit v Evropě: orba, mléko, pivo

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Lidé už tehdy mohli vařit pivo víceméně běžně, přitom se s ním však přímo neobchodovalo. V eneolitu (pozdní době kamenné, jinak též zvané chalkolit – doba měděná, 4500–2300 př. kr.) se v životě evropských zemědělců prosadily významné progresivní změny v systému zemědělské výroby. Byl to především vynález oradla, které zásadně …

více »

Falešné informace: dokáže je umělá inteligence lépe vytvářet, nebo odhalovat?

Umělá inteligence a pracovní trh. Blízká budoucnost chatbotů. Strojově vytvářený obsah. Společnost Gartner představila na konferenci Gartner Symposium/ITxpo v americkém Orlandu své hlavní předpovědi pro rok 2018 a další léta. Do roku 2022: většina lidí ve vyspělých ekonomikách bude “konzumovat” víc falešných než pravdivých informací. Fenomén “fake news” se v …

více »

Jsou psi praváci nebo leváci? A co tah na sever?

Mohlo by mít magnetické pole Země vliv na lateralitu psů? Tuto otázku si položili vědci z České zemědělské univerzity v Praze a z University Duisburg-Essen z Německa. Výsledky jejich výzkumu uveřejnil prestižní vědecký časopis PLOS ONE 25. září 2017. Vědci testovali 25 psů, 14 různých plemen v 31 lokalitách České …

více »

Nobelova cena za chemii a nástup kryoelektronové mikroskopie

V Brně se aktuálně vyrábí kryoelektronové mikroskopy Talos Arctica a Glacios – novinka pro biologické vzorky. Výrazné vědecké posuny ve zkoumání viru paralyzujícího včely, virů HIV a ZIKA, klíčových proteinů ovlivňujících Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, rakovinu, schizofrenii, ale také epilepsii, osteoporózu, obezitu nebo diabetes typu 2. Za všemi stojí kryo-elektronová …

více »