science

Nový materiál pro regeneraci kosti po odstranění nádoru

Jak fungují magnetické nanočástice a kyselina tříslová. Mezinárodní tým pod vedením Małgorzaty Świętek z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR připravil nanovlákenné membrány pomocí elektrostatického zvlákňování poly(ε‑kaprolaktonu) (PCL) s magnetickými nanočásticemi (MNP) a s p polyfenolem, tj. s kyselinou tříslovou (taninem). Materiál je určen k vyplnění kostních defektů po chirurgickém odstranění …

více »

Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve

Pacienti s mutací JAK2-R1063H častěji prodělávali trombotické komplikace. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR popsal dosud nejpodrobněji mechanismus vzniku poruch krvetvorby způsobených zárodečnou mutací v genu Janusovy kinázy (JAK2). Studie publikovaná v prestižním časopise Leukemia jako první odhaluje, že tato mutace narušuje normální vývoj krvetvorných kmenových buněk, …

více »

Tetování může dlouhodobě ovlivňovat imunitní systém

Tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek. Věděli jste, že při tetování nezanecháváte stopu jen na kůži, ale také na imunitním systému? Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají …

více »

Jak se buňky brání poškození DNA alkoholem

Konzumace alkoholu způsobuje vznik toxické látky nazvané acetaldehyd, která poškozuje DNA. Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nyní detailně popsal, jak buňky poškozenou genetickou informaci opravují. Jejich studie napomáhá lepšímu pochopení souvislosti mezi pitím alkoholu a vznikem rakoviny. Článek zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature. …

více »

Doporučovací systémy na bázi umělé inteligence

Na doporučovací systémy můžeme z datového/statistického hlediska nahlížet jako na prakticky jakýkoliv jiný problém predikce hodnot na základě několika různých faktorů (což je podstatou modernějšího označení oboru „strojového učení“). Můžeme tedy uvažovat o některých z výše zmíněných metod. Jsou zde však jistá specifika, a proto existuje mnoho dalších, pokročilých metod, …

více »

Optici dešifrují informace ze světla pomocí neuronových sítí

V malém prostoru nebo v komplikovaných podmínkách bývá technicky velmi obtížné polarizaci přesně změřit. Vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) vyvinuli miniaturní optický senzor, který s pomocí umělé inteligence dokáže přesně měřit polarizaci světla i v případě, že pracuje pouze s jednotlivými částicemi světla – fotony. Unikátní …

více »

Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu

Překvapivý genetický mechanismus umožňuje buněčným kulturám tabáku růst a dělit se i bez přidávání jinak nezbytného hormonu auxinu. Týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsaly, jak buňky tuto schopnost získávají. Studie představuje příklad „evoluce ve zkumavce“, kdy buněčné …

více »

Pražské oázy biodiverzity: Kalvárie a obora Hvězda

Vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky. Mohlo by se zdát, že v hustě osídleném území metropole už přírodovědce nic nepřekvapí. Přesto se ukazuje, že i v Praze se stále dají objevit druhy, které dosud nebyly z České republiky známy. Nedávné průzkumy vědců Botanického ústavu AV ČR ve dvou pražských …

více »

Nový výzkum ukazuje těsné propojení mezi dvěma zrakovými proudy v mozku

Představte si, že na stole vidíte několik předmětů a po chvíli máte sáhnout po jednom z nich, i když už nejsou vidět. Tento zdánlivě jednoduchý úkol vyžaduje komplikovanou spolupráci několika částí mozku. Nová studie vycházející ze spolupráce vědců Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu AV ČR a 2. lékařské fakulty UK …

více »