Biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, společně s americkými a britskými odborníky, zmapovali evoluční historii pohlavního chromozómu X. Podařilo se jim prokázat, že vznikl ze dvou „stavebních bloků“ dědičné informace. Ty byly přítomny již u nejstarších suchozemských obratlovců. Vědci při výzkumu úspěšně využili nového pokusného živočicha, žábu drápatku tropickou. Lidská …
více »Chromozomy typu B jsou záhadou
Kromě normálních chromozómů mají některé organizmy ještě takzvané B chromozómy. Ty byly zatím jen málo prozkoumány. Průkopnická studie teď odhalila, že u žita připomínají genetickou koláž. Počet B chromozómů v buňkách není stálý a pro život svého „majitele“ jsou postradatelné. Jde o jakési černé pasažéry v jeho genetické informaci neboli …
více »Teorie grup, symetrie a kombinatorika
Teorie grup se stala „oficiálním“ jazykem symetrií, třebaže původně s tímto ambiciózním cílem navržena nebyla. Prominentní role, kterou v teorii grup hrají permutace, může vypadat na první pohled docela překvapivě. Zatímco symetrie koneckonců většinou plně vnímáme, permutace naopak vůbec nevypadají jako něco, co by nás v každodenním životě nějak nápadněji …
více »Nejmenší krystal ledu potřebuje 275 molekul vody
Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých vodních částic povede ke kvalitnějším modelům chemických dějů v atmosféře či vývoje klimatu. Výsledky výzkumu týmů …
více »Spinová synchronizace v laboratořích IBM
Výzkumné oddělení IBM dokázalo jako první na světě synchronizovat spin elektronů a nabídnout přímé zobrazení vytvoření perzistentní spinové spirály (persistent spin helix) v polovodiči. Spintronika by mohla vést ke vzniku nové třídy magnetických polovodičů, které by našly využití v energeticky úspornějších elektronických zařízeních. Na výzkumu se IBM podílela s vědci …
více »Ledové nanočástice v atmosféře souvisejí se vznikem ozonové díry
K lepšímu pochopení vzniku ozonových děr, které v rámci komplexních procesů souvisejí s vytvářením polárních stratosférických mraků, přispívají výsledky týmu badatelů z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského (ÚFCH JH) Akademie věd ČR. Nedávno byly publikovány v prestižním mezinárodním odborném měsíčníku The Journal of Chemical Physics. Materiál, jenž se v červenci …
více »Před 100 let bylo objeveno kosmické záření
Přesně před sto lety, 7. srpna 1912 v 6 hodin a 12 minut odstartoval z Ústí nad Labem rakouský fyzik Viktor Franz Hess (1883-1964) ke svému epochálnímu balónovému letu, při kterém objevil kosmické záření – proud vysoce energetických částic z vesmíru, které neustále ze všech směrů bombardují Zemi. Již na …
více »Nově objevená elementární částice může být Higgsův boson
Dlouho hledaný Higgsův boson byl možná konečně nalezen. Vyplývá to z oznámení experimentů ATLAS a CMS na semináři v CERN, jenž se v této Evropské laboratoři pro fyziku částic na francouzsko-švýcarské hranici uskutečnil 4. července 2012. Výsledky zmíněných experimentů pracujících na urychlovači LHC totiž prokazují objev nové elementární částice, jejíž …
více »Termiti používají nálož z mědi a proteinů
Vědci z Masarykovy univerzity (MU) přispěli k objevu výzkumníků z Akademie věd ČR z oblasti života hmyzí říše. Použili unikátní metodu, aby určili složení výbušné směsi termita, který při ohrožení exploduje jako sebevražedný atentátník. Výsledky výzkumu vědci společně publikovali v prestižním časopise Science. Ojedinělou metodu vyvinul tým vědců ze Středoevropského …
více »Osamělý George byl opravdu poslední, Antonio ze Zoo Praha pintskou želvou není
Každý, kdo si chce vytvořit představu o tom, jak vypadal vyhynulý poddruh želvy sloní pintské, by si neměl nechat ujít návštěvu pražské zoo. Poslední jedinec želvy sloní pintské známý jako Osamělý George, který v neděli uhynul na Galapágách, má totiž v Praze dvojníka. Je jím želvák Antonio, o kterém se …
více »