science

První jaderný reaktor čínské výroby v provozu

V polovině letošního července připojili v Číně k elektrické síti první jaderný reaktor CPR – 1000, který je domácí konstrukce i výroby. Jde o první blok druhé etapy výstavby jaderné elektrárny Ling Ao. Pro Čínu tak nastala nová éra, kdy místo nákupu reaktorů od velkých světových výrobců bude více spoléhat …

více »

Magnetar vs. černá díra

Astronomům se díky použití dalekohledu ESO/VLT podařilo poprvé v historii ukázat, že magnetar – neobvyklý typ neutronové hvězdy – byl vytvořen při zániku hvězdy nejméně 40krát hmotnější než Slunce. Tento objev představuje nelehký úkol pro současné teorie vývoje hvězd, neboť ty předpovídají, že takto hmotný objekt se stane černou dírou …

více »

Optimalizace elektrod pro rozklad vody

Vývoj nanokrystalických materiálů pro elektrokatalytické vylučování plynů je důležitým úkolem moderní elektrochemie zejména v souvislosti s předpokládanou foto(elektro)chemickou konverzí solární energie či s vývojem pokročilých chemických technologií. V tomto ohledu představují zásadní výzvu zejména nanokrystalické oxidy pro anodické vylučování kyslíku. Tento proces je nejen řídícím krokem foto(elektro)lytického rozkladu vody, ale …

více »

Současně feroelektrické i magnetické materiály pro paměti RAM

Skupina S. Kamby z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s řadou amerických spolupracovníků teoreticky navrhla a také experimentálně využila mechanického napětí ve velmi tenkých vrstvách EuTiO3 k umělé přípravě feroelektrika, které je zároveň silným umělým magnetem. V současné době se k digitálnímu záznamu dat používají CD či hard disky, …

více »

Výnosnější pšenice a kukuřice odolná proti suchu

Nejrozsáhlejší partnerská spolupráce na světě v oblasti biotechnologie rostlin je nyní ještě větší. Společnosti BASF a Monsanto dnes oznámily další rozšíření své spolupráce zaměřené na zvyšování výnosů z plodin a posilování jejich odolnosti, přičemž pátou přindanou plodinou se stala pšenice. BASF a Monsanto rovněž navyšují objem investic do této spolupráce, …

více »

Má elektron dipólový moment?

Před dvěma lety byla udělena Nobelova cena za teoretické vysvětlení spontánního narušení symetrie u elementárních částic. Tato teorie mimo jiné objasňuje, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty. Podle této teorie by měly mít částice jako elektron, neutron atd. elektrický dipólový moment. To je zdánlivě nesmyslné, protože neutron nemá …

více »

Jed z mořských hub pomůže rozmnožování smrků

Českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky se podařil nečekaný objev. Zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, překvapivě zlepšuje kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Práce může mít v budoucnu velký význam pro komerční množení …

více »

Hvězda 300krát hmotnější než Slunce

Astronomové použili kombinaci přístrojů na dalekohledu ESO/VLT a objevili dosud nejhmotnější známou hvězdu, která v době zrodu vážila třistakrát více, než naše Slunce. Je tedy dvakrát hmotnější, než udává v současnosti přijímaný limit hmotnosti hvězd – 150 Sluncí. Sama existence tohoto monstra – milionkrát zářivějšího než Slunce, které ztrácí materiál …

více »

Prudký jed z mořských hub prospívá rostlinným zárodkům

mořské houby, Twilight Zone Expedition Team, Wikipedia, licence obrázku public domain

Českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky se podařil nečekaný objev. Zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, překvapivě zlepšuje kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Práce může mít v budoucnu velký význam pro komerční množení …

více »

Mikrokvasar: Černá díra nafukuje velkou bublinu

Na základě pozorování provedených pozemním teleskopem ESO/VLT a kosmickou rentgenovou observatoří Chandra (NASA) astronomové odhalili dosud nejmohutnější dvojici výtrysků, vyvrhovaných hvězdnou černou dírou. Objekt někdy popisovaný jako mikrokvasar rozfukuje obrovské bubliny horkého plynu, které mají v průměru až 1 000 světelných let. Jsou tedy dvakrát větší a k jejich vytvoření …

více »