science

Sonda Solar Orbiter poskytla unikátní záběry jižního slunečního pólu

Optické přístroje meziplanetární sondy Solar Orbiter pořídily v druhé polovině března tohoto roku vůbec první a světově unikátní záběry slunečního disku v oblasti jižního slunečního pólu. Na palubě sondy úspěšně pracuje i elektronika z Matfyzu. Nové snímky kombinují přístrojová data získaná ve viditelném (PHI – Polarimetric and Helioseismic Imager) a …

více »

Jak překonat rezistenci, kvůli které selhává léčba nádorových onemocnění?

Výzkum cílí na blokování dráhy kasein kinázy 1. Akutní myeloidní leukémie (AML) je zhoubné onemocnění kostní dřeně a krve spojené s narušenou produkcí normálních krvinek a hromaděním nefunkčních nezralých buněk (blastů). Označení „akutní“ znamená, že se nemoc rozvíjí rychle a bez účinné léčby se rychle zhoršuje. Navzdory novým terapeutickým možnostem …

více »

Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů

Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět. Mezinárodní tým s účastí vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR v časopise Nature popsal neobvyklý, nicméně funkční způsob, jak růže při rozmnožování tyto liché …

více »

Jak zavlažování změnilo energetickou bilanci zemědělství

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Spotřeba vody u plodin závisí na mnoha environmentálních, agronomických a genetických proměnných, ale celková sezonní potřeba je běžně asi 1 000krát větší než hmotnost sklizeného zrna. Na vypěstování jedné tuny pšenice je potřeba až 1 500 tun vody a na každou tunu rýže je potřeba dodat minimálně 900 tun vody. …

více »

První umělé zatmění Slunce – s českou účastí

Evropská kosmická agentura (ESA) v pondělí 16. 6. 2025 v 16:15 poprvé představila veřejnosti vědecká pozorování sluneční koróny pořízené vesmírným koronografem ASPIICS na palubě mise Proba-3. Díky unikátní technologii velmi přesného letu satelitů ve formaci se tak „zatmění na přání“ stalo skutečností. Oficiální představení dat z koronografu ASPIICS se uskutečnilo …

více »

Astronomové pořídili nejpodrobnější tisícibarevný snímek galaxie

Astronomové vytvořili galaktické mistrovské dílo: velmi detailní snímek, který odhaluje dosud neviděné rysy v galaxii Sochař. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) pozorovali tuto blízkou galaxii v tisících barvách současně. Pořízením obrovského množství dat na každém jednotlivém místě vytvořili snímek života hvězd v galaxii Sochař. „Galaxie …

více »

Astrofoto: galaxie NGC 3718

12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236 let poté, v dubnu roku 2025, namířil z české kotliny, z obce Hradce nedaleko Českých Budějovic, svůj dalekohled astrofotograf Zdenek Vojč na stejný objekt. Tuto fotografii, pořízenou …

více »

Vědci z ÚOCHB krotí houbu, která je smrtelně nebezpečná pro pacienty s oslabenou imunitou

Tým vedený prof. Janem Konvalinkou připravil látku, která v laboratorních podmínkách ničí kvasinkovou houbu Cryptococcus neoformans (kryptokokus), smrtelně nebezpečnou pro lidi s oslabeným imunitním systémem. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli novou metodu syntézy makrocyklických sloučenin – malých molekul ve tvaru prstence. Díky tomu získali mimořádně nadějnou sloučeninu, která …

více »

Trojrozměrný čas: nový pohled na vznik elektrického náboje

Revoluční teorie trojrozměrného času od Günthera Kletetschky z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy představuje elektrický náboj jako topologickou vlastnost časového prostoru. Tento přístup umožňuje vysvětlit kvantování náboje i jeho konzervaci z čistě geometrické perspektivy. V nejnovějších pracích publikovaných v tomto roce Güntherem Kletetschkou, je …

více »

Mýval se bude šířit i na další území

Na mimořádnou úspěšnost mývala v nepůvodním prostředí má vliv také jeho značná vynalézavost a kognitivní schopnosti. Projekt zaměřený na výskyt mývala severního (Procyon lotor), v České republice nepůvodního živočišného druhu zavlečeného člověkem, probíhá na Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU). Jedná se o první …

více »