Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) významně zvýšily schopnost imunitních T-buněk bojovat proti rakovině a potlačily růst nádorů u řady typů rakoviny na myších i lidských modelech, zjistila studie vědců z University of California v Los Angeles. Jak uvádí hlavní autorka studie Lili Yang, tyto léky jsou již desítky let schváleny, takže jejich použití pro nový účel by mělo být podstatně snazší než vývoj nějaké nové terapie (tisková zpráva uvádí řádově vývoj zcela nového protirakovinného léku na 1,5 miliardy dolarů, „přenesení“ léku již schváleného FDA na 300 milionů).
Dnes v USA používá antidepresiva každý osmý dospělý a SSRI jsou nejčastěji předepisovanými léky této kategorie. Serotonin je známý především rolí, kterou hraje v mozku, tento neurotramsiter a hormon je ale důležitý i pro metabolické procesy včetně trávení a hraje roli i ve fungování imunitního systému. Vědci začali zkoumat roli serotoninu v boji proti rakovině poté, co si všimli, že imunitní buňky izolované z nádorů mají vyšší hladiny molekul regulujících serotonin. Nejprve se zaměřili na MAO-A, enzym, který rozkládá serotonin a další neurotransmitery, včetně noradrenalinu a dopaminu. V roce 2021 oznámili, že T-buňky při rozpoznávání nádorů produkují MAO-A, což jim ztěžuje boj s rakovinou. Zjistili, že léčba myší s melanomem a rakovinou tlustého střeva pomocí inhibitorů MAO (mimochodem také první generace antidepresiv) pomáhá T-buňkám účinněji napadat nádory. Protože však inhibitory MAO své problémy, včetně závažných vedlejších účinků a interakcí s některými potravinami a léky, obrátil tým svou pozornost k jiné molekule regulující serotonin: SERT. Na rozdíl od MAO-A, který rozkládá více neurotransmiterů, má SERT jediný úkol – transportovat serotonin. Přičemž léky cílící na SERT, mj. SSRI, mají na rozdíl od inhibitorů MAO vedlejších účinků minimálně.
Vědci testovali SSRI na myších a lidských modelech nádorů představujících melanom, rakovinu prsu, prostaty, tlustého střeva a močového měchýře. Zjistili, že léčba SSRI snížila průměrnou velikost nádoru o více než 50 % a zvýšila účinnost T-buněk při zabíjení rakovinných buněk. Autoři studie v této souvislosti dokonce popisují účinek SSRI na T-buňky jako analogický dopadu na mozek. T-buňky se ve stísňujícím nádorovém prostředí staly šťastnějšími a vnímavějšími k serotoninovým signálům, což je povzbudilo k dalšímu boji (poznámka: řada ze slov výše patří tedy do uvozovek). Tým také zkoumal, zda by kombinace SSRI se stávajícími způsoby léčby rakoviny mohla zlepšit výsledky. Na myších modelech melanomu a rakoviny tlustého střeva testovali kombinaci SSRI a protilátky anti-PD-1, což je běžná terapie. Anti-PD-1 funguje tak, že blokuje molekuly kontrolních bodů imunitního systému, které normálně potlačují aktivitu imunitních buněk, a umožňuje tak T-lymfocytům účinněji napadat nádory. Výsledky v kombinaci se SSRI byly velmi nadějné, samotná metoda anti-PD-1 je přitom účinná jen asi u 25 % pacientů.
Zajímavé v této souvislosti také je, že asi 20 % pacientů s rakovinou již stejně užívá antidepresiva, nejčastěji právě SSRI (někteří trvale, jiní až v důsledku onemocnění). Nabízí se tedy kontrolní studie porovnávající tyto 2 skupiny. Budou zde patrné nějaké rozdíly?
Bo Li et al, Serotonin transporter inhibits antitumor immunity through regulating the intratumoral serotonin axis, Cell (2025). DOI: 10.1016/j.cell.2025.04.032
Zdroj: University of California, Los Angeles / MedicalXpress.com, přeloženo / zkráceno