FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB
Foto: © freehandz /Dollar Photo Club

Boeing plánuje další pokus: Starliner se vydá k Mezinárodní kosmické stanici

NASA už v roce 2014 vybrala Boeing a SpaceX, obě firmy dostaly kontrakty za několik miliard dolarů na své lodě Starliner a Crew Dragon.

Firma Boeing uvedla, že „zažívá výrazný posun“ vstříc startu druhé nepilotované testovací mise lodi Starliner k Mezinárodní kosmické stanici. Tato zkouška by podle slov firmy měla proběhnout na konci letošního roku, nebo na začátku roku příštího. Jakmile bude tato mise dokončena, měl by mít Starliner volnou cestu k závěrečné zkoušce – pilotované testovací misi, která je zatím plánována na polovinu roku 2021 bez bližšího upřesnění. Chystaný nepilotovaný test bude druhou příležitostí, kdy se loď Starliner dostane na oběžnou dráhu. První testovací mise OFT v prosinci 2019 musela být výrazně zkrácena kvůli chybě, která způsobila, že loď spotřebovala mnohem více pohonných látek než dosáhla plánované dráhy. Kvůli této nadměrné spotřebě se Starliner nemohl vydat k ISS a připojit se k ní.

V rámci kontraktu s NASA tedy Boeing připravuje druhý nepilotovaný test Starlineru, který má zároveň prokázat spolehlivost a úspěšnost úprav softwaru. Důležitá bude také demonstrace schopnosti autonomního připojení lodi ke stanici. O opakování nepilotované zkušební mise bylo rozhodnuto už dříve v průběhu tohoto roku. Předtím se zvažovala i možnost, že by se šlo rovnou na pilotovanou testovací misi CFT (Crew Flight Test), na kterou se chystá trojice Chris Ferguson z Boeingu a Mike Fincke s Nicole Mann z NASA.

Ještě než odstartovala nešťastná mise OFT, plánoval Boeing společně s NASA realizaci mise CFT v polovině roku 2020. Nyní to vypadá na roční posun – podle v úterý zveřejněného prohlášení se nyní se startem této mise počítá v létě roku 2021. „Dosahujeme vynikajícího pokroku směrem ke startu našeho druhého nepilotovaného letového testu, Orbital Flight Test-2, který by mohl proběhnout koncem letošního roku nebo začátkem ledna. Pokrok se týká milníků jak v oblasti vývoje softwaru, tak i testování hardwaru,“ uvedl Boeing v prohlášení, kde dále píše: „Po úspěšné misi OFT-2 budou Boeing a NASA připravovat první let Starlineru s posádkou, misi Crew Flight Test na léto 2021. S první misí po certifikaci, která je označována jako Starliner-1 se předběžně počítá během příští zimy.“

Zdroje z oboru hovoří podle webu spaceflightnow o tom, že manažeři Boeingu a NASA nedávno probírali vhodné termíny startu mise OFT-2 v prosinci a začátkem ledna. Starliner bude i v případě této mise vynášet raketa Atlas V od United Launch Alliance a na konci mise se Starliner vrátí na Zemi pomocí padáků a nafukovacích vaků, které zbrzdí dopad na pevninu v oblasti západu USA. To jsme ostatně viděli už vloni, když Starliner navzdory potížím se softwarem dokázal bezpečně přistát v Novém Mexiku. Zajímavostí je, že loď z neúspěšné mise OFT má po provedení příslušných oprav letět na oběžnou dráhu znovu – mělo by jít o pilotovanou testovací misi CFT. Z toho tedy vyplývá, že pro opakovanou nepilotovanou misi OFT-2 poslouží zbrusu nová loď.

Za předpokladu, že obě chystané testovací mise proběhnou správně, NASA certifikuje Starliner k pravidelně dopravě posádky na kosmickou stanici. Už dříve byly do první ostré mise po certifikaci nominováni američtí astronauti Josh Cassada a Sunita Williams. NASA pak 25. srpna uvedla, že tuto dvojici doplní Jeanette Epps. Sunita Williams se tak dočká své třetí kosmické mise, Cassada a Epps zažijí kosmickou premiéru. Zatímco Josh se do oddílu astronautů dostal v roce 2013, Jeanette se dočkala už v roce 2009. Až odstartuje na Starlineru, stane se první černoškou, která se zúčastní dlouhodobého pobytu na kosmické stanici. Čtvrtý člen posádky mise Starliner-1 zatím nebyl oznámen, ale očekává se, že půjde o zástupce mezinárodních partnerských agentur.

„Tým Boeingu je poctěn tím, že NASA přidělila astronautku doktorku Jeanette Epps k posádce Starliner-1, na první operační misi Boeingu k Mezinárodní kosmické stanici,“ píše Boeing v prohlášení, kde dále stojí: „Jeanette bude součástí důležitého a historického letu. Jsme rádi, že ji můžeme přivítat v týmu Starliner. Spoluhráči Jeanette, Suni Williams a Josh Cassada, jsou štafetami, které spojují naše floridská zařízení a tréninková zázemí v Houstonu. Těšíme se na to, že se s ní v průběhu předstartovních příprav dobře seznámíme.“

Zatímco astronauti už trénují na budoucí mise lodí Starliner, inženýři NASA a Boeingu zatím pracují na zapracování 80 doporučení, která jim dal nezávislý hodnotící tým, jehož úkolem bylo analyzovat softwarové závady, výpadky komunikace a nedostatky dohledu nad řízením, které přispěly k problémům na loňském zkušebním letu.

NASA už v roce 2014 vybrala Boeing a SpaceX, aby navrhly a postavily komerční lodě pro posádku. Obě firmy dostaly kontrakty za několik miliard dolarů na své lodě Starliner a Crew Dragon. Zapracováním nového schématu spolupráce mezi vládní agenturou a soukromým sektorem vznikl nový komerční pilotovaný program, který měl za úkol ukončit americkou závislost na ruských lodích Sojuz. Ty se po ukončení provozu raketoplánů v roce 2011 staly jedinými prostředky, které jsou schopné dopravovat posádku na ISS.

SpaceX získala na stavbu, zkoušky a let Crew Dragonu 2,6 miliardy dolarů. Muskova firma dokončila poslední zkoušku 2. srpna, když po 64 dnech přistála kabina Crew Dragonu se dvěma astronauty v Mexickém zálivu. Certifikační proces této lodi by měl být ukončen v nejbližších týdnech, aby mohla odstartovat její první ostrá mise. Crew Dragon, který má startovat koncem října, dopraví na ISS čtyřčlennou posádku, která tu stráví půl roku.

Boeing získal od NASA na vývoj Starlineru 4,2 miliardy dolarů a i přesto v pomyslném závodě se SpaceX nakonec prohrál. NASA chce v dalších letech využívat služby obou firem, které by měly zajistit pravidelnou dopravu astronautů na stanici a zpět. Agentura tak získá dva nezávislé americké systémy, které dokáží dopravovat posádky na oběžnou dráhu.

Přeloženo z: https://spaceflightnow.com

autor: Dušan Majer

Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno

Autor: Keith Drake – National Science Foundation, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Hyperbolické metamateriály fungují tak, jako by čas měl 2 dimenze

Metamateriály se nejčastěji zmiňují v souvislosti s optickou neviditelností, nicméně mohou mít i celou řadu …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close