Sciencemag.cz
Doporučujeme
T-lymfocyty, klíčové obranné buňky, se v brzlíku učí nerozpoznávat vlastní tělo jako nepřítele. Nový výzkum Matouše Vobořila, publikovaný v prestižním Journal of Experimental Medicine, ukazuje, že se na této „výchově“ podílí i široké spektrum dendritických buněk a makrofágů. Objev přináší zásadní poznatky s možným využitím pro prevenci autoimunitních chorob a otevírá nové cesty pro moderní imunoterapii.
Brzlík je klíčovým „výcvikovým střediskem“ našeho imunitního systému. Právě zde dozrávají T-lymfocyty, buňky zodpovědné za obranu proti infekcím a nádorům. Aby nás ale T-lymfocyty chránily a zároveň neútočily proti vlastnímu tělu, musí projít přísnou školou – procesem zodpovědným za tzv. centrální toleranci.
V učebnicích imunologie se dočteme, že hlavními „učiteli“ T-lymfocytů jsou epitelové buňky brzlíku. Nový výzkum Matouše Vobořila z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, publikovaný v prestižním časopise Journal of Experimental Medicine, ale ukazuje, že do výuky T-lymfocytů se zapojuje i pestrý soubor buněk myeloidní linie – různé dendritické buňky a makrofágy, které mají specifické role v prevenci autoimunity, různorodější, než jsme si mysleli. Výsledkem několikaletého výzkumu je komplexní „seznam buněčných učitelů“, kteří společně zajišťují, že T-lymfocyty rozpoznají cizí patogeny, ale vlastní tkáně nechají na pokoji.
Práce kombinuje nejmodernější metody, včetně jednobuněčné transkriptomiky, geneticky
modifikovaných myších modelů a vícebarevné průtokové cytometrie. Díky tomu se podařilo zachytit detailní obraz buněčné spolupráce v brzlíku. Význam studie podtrhuje i letošní Nobelova cena za fyziologii a medicínu, udělená za objev regulačních T-lymfocytů – tedy buněk, které aktivně brání rozvoji autoimunitních chorob.
„Ukázali jsme, že učitelský sbor v brzlíku je mnohem komplexnější, než jsme si mysleli. Nestačí jeden typ buněk, je potřeba celá síť pedagogů, kteří společně formují imunitní systém,“ vysvětluje hlavní autor studie Matouš Vobořil z katedry buněčné biologie PřF UK.
Objev je důležitým příspěvkem pro pochopení mechanismů centrální tolerance, které chrání člověka před autoimunitními onemocněními, jako je roztroušená skleróza, diabetes 1. typu nebo revmatoidní artritida. V budoucnu by tato znalost mohla inspirovat nové způsoby léčby či imunoterapie.
Studie ukazuje, že centrální tolerance v brzlíku není jen dílem epitelových buněk a dosud popsaných typů dendritických buněk, ale na „výuce“ se podílí výrazně komplexnější „učitelský sbor“ – buňky tzv. myeloidní linie – různé typy dendritických buněk a makrofágů, doplněné B buňkami. Každá populace má specializovanou roli: od pozitivní selekce, přes prezentaci tkáňově specifických antigenů, až po odstraňování autoreaktivních T lymfocytů a podporu regulačních T buněk.
Většina experimentální práce byla provedena v Centru imunologie Lékařské fakulty University of Minnesota v Minneapolis, USA, v laboratoři prof. Kristin Hogquist, za cenné pomoci současných i bývalých členů laboratoře. Tato studie je rovněž výsledkem plodné spolupráce s laboratoří prof. Juliany Idoyagy na University of California v San Diegu.
Přehled hlavních „buněčných učitelů“ v brzlíku a jejich možné funkce
1. Epitelové buňky brzlíku (TEC – thymic epithelial cells)
Kortikální TEC (cTEC): podílí se na pozitivní selekci – učí T buňky rozeznávat vlastní MHC molekuly.
Medulární TEC (mTEC): prezentují široké spektrum tkáňově specifických antigenů díky expresi faktoru AIRE → zajišťují negativní selekci autoreaktivních T buněk.
2. Dendritické buňky (DC)
Klasické DC1 (cDC1, XCR1⁺): prezentují antigeny a indukují selekci regulačních T-lymfocytů.
Klasické DC2 (cDC2, SIRPα⁺): interagují s dalšími buněčnými subtypy a indukují eliminaci autoreaktivních T buněk.
Migratorní (tranzitní) DC: dokáží přinést antigeny z periferních tkání během zánětu a rychle tak „doučit“ T buňky, aby nereagovaly proti vlastním strukturám.
Plazmacytoidní DC (pDC): přinášejí periferní antigeny do brzlíku, podílejí se na udržení tolerance k antigenům z prostředí.
3. Makrofágy
Fagocytují apoptotické T buňky, které neprošly selekcí, čímž zabraňují uvolnění autoreaktivních signálů. Mohou také prezentovat antigeny a podílet se na negativní selekci.
4. B buňky brzlíku
Produkují a prezentují vlastní antigeny, čímž přispívají k eliminaci autoreaktivních T buněk a selekci regulačních T-lymfocytů.
Vobořil, M., Sulczewski, F. B., Martinez, R. J., Ashby, K. M., Valerio, M. M., Idoyaga, J., & Hogquist, K. A. (2026). Thymic myeloid cells are heterogeneous and include a novel population of transitional dendritic cells. Journal of Experimental Medicine, 223(1), e20250733. https://doi.org/10.1084/jem.20250733
