Články

Jediná sloučenina rozhoduje o tom, kdy se buňky folikulů (vlasových váčků) dělí a kdy odumírají. Tento objev by mohl umožnit nejen léčbu plešatosti, ale také urychlit hojení ran; vlasové folikuly jsou totiž zdrojem kmenových buněk. Například játra a žaludek se v reakci na zranění či poškození regenerují pomocí buněk, které …

Rázové vlny způsobené srážkami asteroidů se Zemí vytvářejí materiály s různě složitou uhlíkovou strukturou. Podobné materiály by mohly být v budoucnu využity i pro pokročilé technické aplikace. Podle nové studie diamanty („diamanty“?) vzniklé během vysokoenergetické rázové vlny při srážce s asteroidem před přibližně 50 000 lety mají výjimečné vlastnosti způsobené …

Se Saturnem jsou spojeny dvě hádanky. Za prvé, jeho prstence jsou velmi mladé, rozhodně ne tak staré jako planeta samotná. Různé studie odhadují jejich stáří na 160, ale také jen na 10 milionů let. Při pohledu na Saturn je z prstenců také hned jasné, že planeta rotuje nakloněna o 27 …

Zločinci se z ulic přesouvají do bezpečnějšího kyberprostoru. Blockchain ethereum dokončil významnou aktualizaci softwaru. Německo pracuje na vlastní průmyslové výrobě polovodičů. Krychlový arsenid boru by mohl konkurovat křemíku Jak ukázaly nové experimenty, které provedli vědci z Massachusetts Institute of Technology, University of Houston, University of Texas (Austin) a Boston College. …

Monomolekulární vrstva vody, tedy jakýsi 2D materiál, se podle nových zjištění nechová ani jako kapalina, ani jako pevná látka, ale jako něco mezi. Vědci z University of Cambridge nazvali tuto dosud neznámou fázi hexatická voda. Dále zjistili, že při vyšším tlaku se 2D vrstva chová jako voda superionická (superiontová), kdy …

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside vytvořili model alternativní Sluneční soustavy, ve kterém má oběžná dráha Jupiteru větší výstřednost. Následkem toho by se změnila i dráha Země. Obyvatelnost Země by se přitom zřejmě zvýšila, protože při větší excentricitě by ubylo oblastí, které jsou trvale zaledněné (led by během přibližování ke …

Je to paradoxní, ale více stejně velkých otvorů (pórů) v sítu nemusí znamenat, že jím proteče více kapaliny – alespoň v nanoměřítku. Takové výsledky alespoň dávají pokusy s průchodem vody přes membránu z oxidu grafenu. Vědci z University of New South Wales (Sydney), University of Duisburg-Essen, GANIL (Francie) a Toyota …

Nanotrubičky se do savčích buněk již vkládají málem rutinně, v případě bakterií je to ovšem problém. Tyto buňky jsou mnohem menší a navíc nedisponují takovými mechanismy, jako je endocytóza (jeden ze způsobů pohlcování materiálu z vnějšího prostředí). Ardemis Boghossian a její kolegové nicméně nyní překážky překonali, což má podle nové …

Vědci z univerzit v Bayreuthu a Linköpingu připravili za velmi vysokého tlaku dvě překvapivé sloučeniny dusíku s kovem vzácných zemin yttriem. Chemici uvádějí, že nové nitridy obsahují prstencovou a spirálovitou krystalovou strukturu dusíku; ani jedna z nich dosud nebyla pozorována v experimentech nebo předpovězena v teoretických výpočtech. Jak se ukazuje, …

Namísto ochrany ukazují nová data týkající se rakoviny jater, že všechno může být jinak. Z jednoho výsledku samozřejmě těžko dělat obecné závěry, u různých typů rakovin se protein p53 samozřejmě může projevovat různě. Stejně je to celé ale zvláštní… Protein p53, respektive gen pro tento protein, se každopádně obecně aktivuje …