Články

Středně velké černé díry trhají a požírají tisíce hvězd

V některých oblastech vesmíru možná černé díry právě trhají na kusy tisíce hvězd, jejich zbytky pak pohlcují a zvyšují tím svou hmotnost. Objev, učiněný pomocí rentgenové observatoře NASA Chandra, by mohl pomoci zodpovědět řadu otázek spojených s černými dírami střední velikosti; tato kategorie objektů pro nás byla dosud celkem záhadná. …

více »

Život by na Europě mohl být i blíže povrchu

Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl …

více »

Bakterie rozezvučí grafen. Pozná se tak, zda žije

Napadla vás někdy otázka, zda bakterie vydávají zvuky? Kdyby tomu tak bylo a my bychom dokázali tyto zvuky (jistěže velmi slabé) zachytit, odlišili bychom tím živého bacila od mrtvého. Takže po aplikaci antibiotika bychom ze zvukového záznamu také poznali, zda bakterie před námi je/jsou rezistentní… Právě to nyní provedli vědci …

více »

Co se mohou astronauti naučit ze zimního spánku zvířat

Medvědi se, jak známo, na zimu v přírodě pokud možno ukládají ke spánku, stejně činí i zemní veverky a jiní hlodavci (poznámka: takový kazachstánský sysel to v extrémně kontinentálním klimatu doplní ještě o letní spánek, takže prý prospí asi 8 měsíců v roce). Během spánku spotřebovávají v těle uložené tukové …

více »

Poprvé stanovili vazebnou energii biexcitonů

Exciton je kvazičástice, kombinace elektronu exctiovaného na vyšší energetickou úroveň a kladně nabité díry na jeho původním místě. Co je potom biexciton? Můžeme si ho prý představit nějak jako molekulu vodíku, prostě kombinaci dvou „atomů“, které se samy zase skládají z jedné kladně a jedné záporně nabité částice. Vědci ze …

více »

Při vzniku pozemského života mohly hrát roli i kyanidy

Dnes kyanid funguje pro pozemský život jako jed, nicméně při vzniku života mohl umožňovat fixaci oxidu uhličitého a jeho přeměnu na organické sloučeniny. Tvrdí to alespoň nová studie, jejímž hlavním autorem byl Ramanarayanan Krishnamurthy ze Scripps Research Institute (na tomto ústavu se hodně zabývají i dalšími tématy souvisejícími se vznikem …

více »

Tučná strava udělá z tyčinkovitých bakterií kulové

Tvar buňky ovlivňuje její fyzikální a chemické vlastnosti. Různé typy buněk mají různé tvary, které podporují jejich efektivní fungování. Jaký tvar měly úplně první buňky, když se začal vyvíjet život? Prý se předpokládá, že byly kulovité, aniž se o tom ale samozřejmě ví něco speciálního a ještě těžší je takový …

více »

Nejstarší písemná zmínka o polární záři má být ze starověké Číny

Kultury existující v oblastech, kde bývá polární záře běžně k vidění, nepatřily zrovna k průkopníkům písma. Kdy tedy někdo poprvé napsal o polární záři? Takovou zmínkou má být pozorování jednoho nebeského jevu zmíněné ve starověkém čínském textu; další záznam dosud považovaný za nejstarší je mladší o přibližně tři století. Uvádějí …

více »

Fraktální dimenze má určovat fyzikální vlastnosti látky

I když fraktální (neceločíselná) dimenze je matematická abstrakce, nikoliv fyzikální vlastnost, příslušná „zrnitost/členitost“ má s fyzikálními vlastnostmi souviset, a to univerzálně. Navíc se tím nemyslí (jen) trivialita typu, že materiály se stejným objemem mohou mít různě velký povrch a chovají se podle toho. Například nanočástice vykazují často zcela odlišné vlastnosti …

více »