Články

Neutrina a antineutrina nebudou totožná

V Itálii pod téměř kilometrem skály, která má maximálně odstínit šum prostředí, běží detektor CUORE (Cryogenic Underground Observatory for Rare Events), používaný k práci s neutriny. Nový výzkum se zaměřil na možnost, že by neutrino mohlo být svou vlastní antičásticí, tedy spadalo mezi tzv. Majoranovy fermiony (žádný příklad z této …

více »

Týden na ITBiz: Petahertz je maximum, kvantová fyzika dává limit pro rychlost počítačů na bázi elektrického náboje

Musk má 9% podíl v Twitteru. Trh AI: Nejrychleji porostou výdaje na serverový hardware. Skoro polovina držitelů své kryptoměny nakoupila v roce 2021. Cisco představuje inovace pro rychlejší zavádění hybridního cloudu Platformy Intersight nyní umožňuje propojit jejich lokální clustery Kubernetes s novými nebo stávajícími clustery Kubernetes ve veřejném cloudu, což …

více »

Webbův teleskop je jen krůček od úplného seřízení

Inženýři dokončil šestý ze sedmi kroků ke kalibraci optického systému Teleskopu Jamese Webba, při kterém se optické plochy opatrně seřizují tak, aby palubní vědecké přístroje mohly pořídit co možná nejpřesnější a nejostřejší snímky. Zatímco palubní přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) stále chladne, týmy zodpovědné za optický systém dokázaly úspěšně zarovnat zbytek …

více »

Domestikace zmenšila mozek i kočkám

Domestikace vedla k poklesu velikosti mozku u vlků/psů, ovcí, hus i dalších zvířat. Co ale v případě koček? Často se uvádí, že vlastně v pravém slova smyslu domestikované nejsou, leda tak ochočené/krotké/zbavené strachu z lidí, žijou vedle člověka, ne s ním. Samozřejmě je otázkou, nakolik to tak můžeme brát. Vědci …

více »

Pozorovali nejvzdálenější objekt ve vesmíru, galaxii vzdálenou 13,5 miliardy světelných let

Obsahuje první hvězdy (populace III) nebo bleskově vzniklou obří černou díru? Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější astronomický objekt všech dob. Galaxie HD1 se nachází ve vzdálenosti asi 13,5 miliardy světelných let; její popis byl publikován v Astrophysical Journal. V doprovodné studii publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society …

více »

Světlo umožňuje manipulovat s excitony i magnetismem

Vědci z MITu a dalších institucí objevili při studiu exotické fyziky nový způsob manipulace s magnetismem materiálu pomocí světla; navíc přitom také připravili vzácnou formu hmoty. Výsledkem by mohly být nové technologické aplikace včetně mnohem rychlejších pamětí. Excitony jsou kvazičástice skládající se z elektronu a díry – obvykle původního místa, …

více »

Na Marsu je přízračné ticho…

Mikrofony připojené k vozítku NASA Perseverance poprvé na Marsu zaznamenaly zvuky. Na rudé planetě je slyšet slabý vítr, jinak ale záznamu dominují zvuky, které vydává samotné vozítko Perseverance (samotného mechanického pohybu, odfoukávání prachu ze zkoumaných hornin, rotorů minivrtulníku Ingenuity, který zkoumá terén před cestou roveru…). Celkově lze říci, že v …

více »

Jak se lišila urbanizace v údolí Indu a v Mezopotámii

Starověká Mezopotámie i civilizace v údolí Indu byly městské civilizace s velkými, hustě osídlenými a plánovanými městy. Jak se obě oblasti od sebe z hlediska urbanizace lišily? Nová práce se soustředí na období asi 3000–2000 př. n. l., sleduje proces urbanizace ve vztahu k počtu obyvatel, rozloze sídlišť, geografické poloze …

více »

Zachytili vznik obří exoplanety z nestability protoplanetárního disku

Hubbleův vesmírný dalekohled přímo vyfotografoval objekt, z něhož vzniká protoplaneta podobná Jupiteru. Objev podporuje dlouho diskutovanou teorii vzniku planet typu Jupitera mechanismem nestability protoplanetárního disku. Nově vznikající svět se nachází v protoplanetárním disku prachu a plynu s výraznou spirální strukturou vířící kolem mladé hvězdy, jejíž stáří se odhaduje na přibližně …

více »

Kvantový algoritmus zrychlí hledání gravitačních vln

Gravitační vlny se dnes hledají porovnáváním naměřeného signálu s rozsáhlou databází šablon/vzorů (matched filtering). Filtrace umožňuje počítačům vybírat signály gravitačních vln ze šumu dat shromážděných detektorem. Tento postup používá např. Laser Interferometer Gravitational Observatory (LIGO) a od prvního zachycení gravitačních vln v roce 2015 vedl k mnoha úspěchům. Algoritmus je …

více »