Články

Družice TESS už objevila několik exoplanet i multiplanetárních systémů. Zatím asi největší objev ale přišel z říše malých těles. Vědcům se na základě pozorování TESS podařilo najít kometu u Bety Pictoris! Pozorovat tranzit komety před hvězdou je teoreticky možné. Některé komety mohou mít průměr i pár desítek kilometrů, ale samozřejmě …

Silné magnetické pole Jupiteru by mohlo hýbat oceány na Europě a vytvářet v nich proudění. K takovému závěru alespoň došli Christophe Gissinger a Ludovic Petitdemange ve studii publikované v Nature Astronomy. Magnetické pole zřejmě vyvolává ve slaných oceánech na Europě elektrické proudy a s nimi bude spojen i pohyb vody. …

Ultratěžká jádra běžných prvků otevírají nové možnosti. Na Lawrence Berkeley Laboratory dokázali připravit hořčík s 28 neutrony oproti běžnému izotopu s 12 neutrony (a 12 protony) v jádru. Něco podobného se nedávno podařilo i v případě vápníku. Viz také: Vápník plný neutronů Hořčík s relativní atomovou hmotností 40 podobně jako …

Borofen, 2D varianta bóru má strukturu podobnou grafenu, tj. šestiúhelníky s atomy ve vrcholech. Na rozdíl od grafenu se ale atom většinou vyskytuje i v centru šestiúhelníku (takže jinak řečeno: základní jednotkou jsou pak trojúhelníky). Výzkumníci z Brookhaven National Laboratory (spadá pod ministerstvo energetiky USA) nyní nově tvrdí, že centrální …

Axiony představují hypotetické částice temné hmoty. Měly by interagovat gravitačně i elektromagneticky (ačkoliv nemají elektrický náboj; jejich spin má být nulový) a být chladné – tedy, opět samozřejmě hypoteticky. Vědci z MITu nyní tvrdí, že se jim nepodařilo detekovat žádné známky existence axionů v rozsahu hmotnosti od 0,31 do 8,3 …

Astronomové po krátké přestávce opět monitorují jasnost záhadné hvězdy KIC 8462852 (alias Tabbyina hvězda). Přerušení mělo jednoduchý důvod – hvězda nebyla dalekohledy pozorovatelná. Kromě pozorování ze Země by měli vědci brzy získat také cenný data z družice TESS. Tabbyina hvězda bude v hledáčku lovce exoplanet od 18. července do 11. …

Většina dochovaných koryt marťanských řek svědčí o tom, že nebyly sezónní, ale tekly celoročně a po dlouhá období. Pak zmizely prakticky najednou. Řeky na Marsu tekly v různých dobách, většinou asi před 3-4 miliardami let, některé ovšem i později. Studie vědců z University of Chicago (hlavní autor Edwin Kite) se …

Jedna sloučenina může mít za dané teploty a tlaku více (relativně) stabilních pevných fází, pro kapalné a plynné to však neplatí. Nebo ano? Na Tokijské univerzity nyní přišli s kapalinou, která se může vratně „přepínat“ do sklovité podoby, kdy jsou molekuly podstatně méně pohyblivé, ale látka přitom netvoří žádnou uspořádanou …

Moderní pivní kvasinky prý vznikly zkřížením evropských vinných kvasinek a a čínských kvasinek rýžových. V PLOS Biology vyšla studie vedená Justinem Fayem z University of Rochester, podle níž toto zjištění dokumentuje dávno probíhající transfer technologií přes Hedvábnou stezku nebo její starší analogii. Vědci vyšli z toho, že mnohé populace pivních …

Mořské vydry používají nástroje, takže jejich artefakty v jistém ohledu patří do předmětu studia archeologie. A co archeologie mořských vyder zjistila? Mořské vydry (kalani, Enhydra lutris) někdy tlučou kamenem do škeble, někdy škeblí o kámen. Možná, že v různých oblastech vydry používají nástroje různým způsobem, pak by se dalo mluvit …