A k tomu Kelvinův matematický problém, dvanáctistěny a čtrnáctistěny. 2D materiály se dosud údajně podařilo vytvořit ze 14 prvků. Poslední v řadě je olovo, jedná se tedy plumben (plumbene). Na olovo se vědci zaměřili kvůli tomu, že jeho vlastnosti by z něj mohly dělat unikátní topologický izolátor; kvantový spinový Hallův …
více »Perlička: Jak se v Česku ledařilo
Může ledárna vyhořet? Pekelná vedra vysloveně lákají k tomu, aby si člověk něco přečetl o ledu. V době předledničkové se led samozřejmě nedal jen tak vytáhnout ze spotřebiče, o to zajímavější však byl s ním spojený byznys a používané technologie. Ledárny v podobě místního názvu ještě dnes potkáváme docela často, …
více »Proč ptáci žijí déle než savci
U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro …
více »Borofen vyleze ze směsi se zlatem
Chemická depozice z par je jedním z hlavních způsobů výroby 2D materiálů. Nově navržená metoda vědců z Rice University, Argonne National Laboratory and Northwestern University představuje zajímavou modifikaci tohoto postupu; zatím byla technika realizována v případě borofenu, ale měla by být mnohem univerzálnější. Za relativně vysokých teplot (pod bodem tání …
více »Enzymy střevních bakterií umí přeměnit krev na skupinu 0
Krevní skupina 0 neobsahuje na povrchu červených krvinek žádné sacharidové antigeny, proto lze při transfúzích univerzálně použít bez strachu z toho, že by organismus krev nepřijal v důsledku imunitní reakce. Vědci University of British Columbia nyní ukázali, jak lze pomocí mikroorganismů přeměnit skupinu A na 0, nicméně podobné enzymy jsou …
více »Kolik exoplanet obíhá okolo červených trpaslíků? Hodně
Známe už více než 4 tisíce exoplanet. Velká část z nich obíhá okolo červených trpaslíků, což je způsobeno tím, že jde o nejpočetnější typ hvězdy v Galaxii a také tím, že se u nich hledají planety nejlépe. Odhad míry výskytu planet u červených trpaslíků je logicky základním kamenem odhadu celkového …
více »Kolik Římanů, Hunů a Germánů bojovalo v „největší bitvě“?
Bitva na Katalaunských polích 20. června 451 se někdy považuje za největší vojenské střetnutí starověku, jindy dokonce za největší bitvu celých dosavadních dějin lidstva. To se ovšem zdá být přehnané, a to i kdybychom přijali horní odhad, že zde proti sobě stálo dohromady půl milionu lidí (nebo dokonce půl milionu …
více »Grafenová pěna vydrží extrémně nízké teploty
Na čínské Nankai University a americké Rice University připravili pěnu, která si zachovává stabilitu i pružnost v extrémním teplotním rozmezí. Většina materiálů se za nízkých teplot stává křehkými, lámou se a drolí. Vědci nyní připravili něco na způsob oxidu grafenu, když listy grafenu nařezali na velmi malé plátky a ty …
více »Adéla: Kanadská masožravka jí běžně i mloky
Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být …
více »Kvantové počítače z Majoranových fermionů
Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora celé myšlenky (italský fyzik Ettore Majorana záhadně zmizel v roce 1937, takže o něm následně vznikly i romány) a pak i to, že navržené částice jsou dosti kuriózní – měly by být současně i vlastními …
více »