V roce 2017 oznámili vědci opatrně objev prvního exoměsíce. O rok později dodali další pozorování z Hubblova dalekohledu. Samotná existence exoměsíce Kepler-1625 b I zůstává nejistá a nic se na tom v nejbližších letech nezmění. Největší měsíc Sluneční soustavy Ganymedes je větší než Merkur. Astronomové očekávají, že ve vesmíru mohou …
více »Temná hmota vysvětluje rotaci superspirálních galaxií lépe než MOND
Obří spirální (superspirální) galaxie se otáčejí mnohem rychleji než Mléčná dráha. Zajímavé na tom má být, že zaznamenané výsledky spíše odpovídají existenci temné hmoty než konkurenční teorii modifikované newtonovské mechaniky (MOND). Pro přibližnou orientaci několik čísel. Mléčná dráha, celkem typická spirální galaxie („spirální galaxie s příčkou typu SBc“), rotuje v …
více »Život na planetách u černých děr je pochybný
Působí to jako nesmysl, nebo alespoň hodně výstřední nápad. Nebýt filmu Interstellar, nikdo by se tím nejspíš vážně nezabýval. Nicméně v reakci na film se začalo diskutovat i o možné existenci obyvatelných planet obíhajících kolem černých děr. Černá díra vzniká zhroucením hvězdy, takže lze pochybovat už o tom, že by …
více »Všechna pohoří si jsou podobná – matematicky
Prý nezávisí na absolutní výšce hor, na jejich stáří ani na tom, zda jsou tektonického nebo sopečného původu. Matematický popis všech dosud zkoumaných pozemských pohoří je obdobný, tvrdí alespoň vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Jejich práce byla publikována v Journal of Complex Networks. Základem modelu …
více »Proč v lithiových bateriích rostou dendrity
Dendrity představují pro technologie baterií velký problém. Jedná se o vlákna, která vznikají ve fázi vylučování látek na elektrodě. V důsledku toho se zhoršují parametry baterie, dochází k nežádoucím reakcím elektrolytu s lithiem. Dendrity navíc mohou prorůst mezi oběma elektrodami tak, že způsobí zkrat, přinášejí i riziko vzplanutí/výbuchu baterie. Vědci …
více »Větry z černých děr brání vzniku hvězd
Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. Ty z galaxií, které mají ve svém středu hodně hmotnou černou díru, obsahují méně hvězd. Za trpasličí galaxie označuje takové, které mají od 100 milionů do několika miliard hvězd – pro srovnání, Mléčná dráha jich …
více »Umělá inteligence předvídá nové termoelektrické materiály
AI jako vědec, algoritmus se sám předtím zvládl naučit fyziku a chemii. Na Lawrence Berkeley National Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA) nechali algoritmus přečíst celou záplavu vědeckých studií, které byly v posledních desetiletích publikovány na téma termoelektrických materiálů. Cílem však v tomto případě nebylo, aby program provedl redakční práci …
více »Sonda Mars Express spatřila pozůstatek dávné řeky
Mars je mrazivá vyprahlá poušť, ale i přesto na ní najdeme místa, která nám připomínají útvary známé z naší planety. Mezi ně patří třeba dávné říční systémy, které již dávno vyschly. Nejdelší z nich se táhnou až na vzdálenost téměř 700 kilometrů, čímž vytváří jednu z nejdelších sítí údolí na …
více »Neuronová síť z chytrého skla poznává obrazy
Nová technologie umělého vidění: základem jsou nanofotonické neuronové prvky zhotovené pouze ze skla a vzduchových bublin. Zařízení dokáže rozpoznávat různé druhy obrazu a nevyžaduje externí zdroj energie. Uplatnit by se mohlo například v oblasti bezpečnostních technologií při rozpoznávání obličejů. Umělé neuronové sítě (ANN) patří mezi výpočetní modely používané v umělé …
více »Podivná sloučenina rhenia je současně vodivá i ultratvrdá
Má jít o kombinaci vlastností, které se vedle sebe obvykle nevyskytují. Na univerzitě v Bayreuthu připravili materiál, který je současně tvrdý jako diamant, prakticky nestlačitelný a přitom dobře vede elektrický proud. Látka má podivný chemický vzorec Re2(N2)(N)2, jde tedy o nitrid, kde je jeden atom dusíku navíc (pernitrid? rhenium nitride …
více »