Články

Astronomové před pár lety možná našli první exoměsíc, ale jeho existence není úplně jistá. V nejbližších letech se na tom navíc nic nezmění. Na objev dalších exoměsíců si musíme počkat. Jejich detekce je samozřejmě velmi obtížná. Jedná se přitom o zajímavé cíle, protože na povrchu větších měsíců mohou být podmínky …

Než se snažit změnit klima na celé planetě, nestálo by za to zkusit to na Marsu nejdřív v menším měřítku? Právě s touto ideou přichází studie publikovaná v Nature Astronomy. Vědci z Harvardu, NASA Jet Propulsion Lab a University of Edinburgh tvrdí, že aerogel z oxidu křemičitého o tloušťce pouhých …

K prolomení Bosporu došlo někdy během stoupání hladiny po skočení poslední doby ledové, uvádí se např. datum kolem 5500 př. n. l. Je možné, že tato událost se zachovala dokonce i v některých mytologiích, záplavy mezopotámských řek nemusely být v zemích Blízkého východu jediným zdrojem motivu celosvětové potopy. Ještě Diodóros …

Obě sondy letí prostorem již 42 let a jsou zhruba 18 miliard kilometrů od Slunce, což je moc daleko na to, aby mohly využívat jeho tepla. Nemůže být sporu o tom, že se žádná kosmická mise neobejde bez pečlivého plánování a často ani bez slušné dávky kreativity. Přesto můžeme říct, …

Z kolika slov jde identifikovat autora textu a jak přesně se to ale myslí? Poznatky počítačové lingvistiky ukazují, že lidé používají jazyk originálnějším způsobem, než se na pohled zdá. V angličtině prý stačí 10-12 slov, tvrdí alespoň Stanislaw Drozdz z Krakovské technické univerzity a jeho kolegové z Polské akademie věd. …

Oblíbený problém pro testování efektivity různých algoritmů představují pozice na velkých šachovnicích; jedná se totiž o typ úloh, kdy výpočetní složitost roste s velikostí šachovnice obvykle exponenciálně. Problém se řeší prohledáváním stavového prostoru (backtracking) V problému šachových dam máme za úkol umístit na šachovnici určitý počet dam tak, aby se …

Tellurid wolframičitý WTe2 se chová jako kov a navíc vykazuje feroelektrické vlastnosti. To vše navíc za pokojové teploty a v podobě zcela běžného krystalu, není tedy třeba vytvářet 2D vrstvy či jiné speciální uspořádání. Sloučenina produkující spontánní polarizaci se vznikem elektrických nábojů na obou koncích byla nyní přímo pozorována. Výzkum …

Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …

Na kosmický dalekohled Kepler navázala družice TESS. Přesné a dlouhodobé měření jasnosti desítek tisíc hvězd přináší nejen objevy velkého množství exoplanet, ale občas se postará také o objevy, které nelze jednoduše vysvětlit. Tím samozřejmě nechceme nenaznačit, že za některými jevy jsou mimozemšťané. Najít důkazy vyspělých civilizací se sice snažíme už …

Cesta k efektivnějšímu ukládání dat i vyšší výkon procesorů. Sousední magnety na sebe běžně působí tak, že opačné póly se přitahují a stejné odpuzují. Na Paul Scherrer Institute PSI a ETH Zurich nyní ale zjistili, že magnety se mohou natáčet i kolmo na své sousedy. V prostorových strukturách už něco …